Dne 20. dubna se v MOÚ konalo jarní Fórum onkologů, na kterém se setkávají přednostové onkologických klinik, zástupci Komplexních onkologických center, České onkologické společnosti ČLS JEP, plátců péče, SÚKL a dalších subjektů, do jejichž kompetencí onkologická problematika náleží. Podívejte se na zápis a prezentace.
Prof. MUDr. Igor Kiss, Ph.D., přivítal hosty a představil program.
MUDr. Tomáš Hauer, předseda - Pracovní skupina pro specializovanou zdravotní péči a Centra vysoce specializované péče
Příloha č.1 prezentace v PDF
MUDr. Hauer – zmínil vysokou důležitost pokračování v centralizaci vysoce specializované chirurgické péče v onkologii (CVSP). Rekapituloval dosavadní proces centralizace a zdůraznil
důležitost pokračování procesu - docentralizace (diskuze centralizace chirurgie karcinomu prsu, sarkomy a metody HIPEC). Zdůraznil nutnost monitorace naplňování indikátorů kvality v rámci jednotlivých CVSP, která je založena na práci s daty, které se odvíjí od vykázané péče.
Jako hlavní úkoly definoval:
- Docentralizace současné péče - tam, kde existují etablovaná centra a kde jsou pro docentralizaci splněny podmínky
- Doadministrování výzev, kde vypršely statuty: HOC, onkourologie
- Příprava výzev budoucích – transparentně a predikovatelně, a co nejvíce dopředu: 2028 POCH
- Transparentně představit plány na reakreditaci výzev budoucích
- Metodika hodnocení a performance CVSP
Tvorba jen takových typů center, které skutečně dávají smysl a přinášejí přidanou hodnotu, a které se dají odadministrovat.
Koncepce hematoonkologické a onkologické péče
prof. MUDr. Pavel Žák, Ph.D. (ČHS), prof. MUDr. Marek Trněný, CSc. (ČHS): Jak probíhala a jak by mohla probíhat spolupráce v léčbě lymfomů v regionech, kde není dostupný HOC
Příloha č.2 prezentace v PDF
Prezentace očekávaných změn v následujcích 5ti letech. Péče se posouvá do ambulantního režimu, s využitím stacionářů. Centra s rozšířenou hematoonkologickou péčí a jejich vybudování s nasmlouvanou péčí/výkony. Stávající zapojení KOC do péče, organizace a hodnocení kvality hemato-onkologické péče.
Centra specializované gynekologické, urologické a chirurgické péče včetně možností jednodenní chirurgie v daném oboru
MUDr. David Cibula, CSc (ČGPS): Centralizace péče v onkogynekologii
Příloha č.3 prezentace v PDF
Centralizace péče v onkogynekologii je v ČR finalizovaná, nicméně stále 25% onkogynekologických pacientek je operováno mimo síť onkogynekologických center. Současný trend ukazuje na potřebu menšího počtu center z důvodu poklesu incidence onkologických nálezů a zvýšené prevenci. Informoval o modelu „one-day stop clinic“ v rámci onkogynekologických center, kdy pacientka během jednoho dne zjistí svou diagnózu, jsou provedena všechna diagnostický vyšetření včetně podpůrných vyšetření a intervencí - nutriční, psychologická, apod. Zdůraznil dynamiku ve vývoji centralizace – změna incidence, eskalace/deeskalce, změna významu léčebných modalit a zavedení nových modalit, potřeba mezioborové péče, nové diagnostické postupy.
prof. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D., MBA (ČUS): Centralizace péče v onkourologii
Příloha č.4 prezentace v PDF
Prezentace VSC onkourologických center, centralizace operačních výkonů, implementace urologické péče, nové modality v péči, zavedení robotické chirurgie. Z dat vyplývá, že 40% onkourologických výkonů se řeší mimo VSC, tj. nedaří se centralizovat tak, jak by se očekávalo dle spádových oblastí. Dokonce některé výkony např. nefrektomie již nejsou vázány na onkourologická centra. Dále prezentoval centra robotické operativy.
prof. MUDr. Jiří Moláček, Ph.D. (ČCHS):
Příloha č. 5 prezentace v PDF
Prezentoval aktuální stav chirurgických center. Komentoval přípravu nové výzvy pro POCH (dosavadní akreditace je do konce roku 2027), zbývá docentralizace péče pro oblast karinomu konečníku. Pro proces docentralizace VSC je nutná nutná podpora vedení nemocnic, malifikace necenter, bonifikace center. Zmínil motivaci ČCHS pro podporu robotické chirurgie a úhrady robotických výkonů.
Diskuse včetně reakce plátců péče (VZP, SZP): Je v praxi naplňováno snižování úhrady za výkony vázané na centra a prováděné mimo tato centra?
Delegovaná léčba z KOC do ROC aktuální situace
MUDr. Kateřina Jirsová (ROC): prezentace aktuálních výsledků dotazníkového šetření
Příloha č. 7 prezentace v PDF
Organizace dotazníkového šetření pro regionální pracoviště (2. kolo) – prezentace výsledků. Pilotní projekt VZP – zasmluvnění výkonů v rámci delegované preskripce. Hodnocení provozu ROC – problémy se sdílením dat, nárůst administrativní zátěže, nízkou spolupráce s vlastním KOCy, nedelegování indikace z KOC na ROC. Posílení multidisciplinarity. Personální kapacity, nedostatek lékařů. Zvážení přehodnocení nastavení pravidel pro zavedení ROC. Rozšíření komunikačních toků a jasnější vymezení kompetencí mezi KOC a ROC. Dotazníkové šetření bylo směřováno také na pacientské organizace – kladná role směrem k ROC. Zkušenosti s koordinátory péče – pozitivní výsledky.
Stanoviska plátců péče:
MUDr. Helena Sajdlová, LL.M., Ředitelka odboru smluvní politiky, VZP ČR
Příloha č. 8 prezentace v PDF
Paní ředitelka prezentovala aktualizovaný seznam ROC se smlouvou s VZP, zdůraznila důležitost ve vykazování každého výkonu a nastavení signálních výkonů – 99893, 99894. ROC má stanovený samostatný rozpočet.
MUDr. Renáta Knorová, Zdravotní ředitelka ČPZP, Předsedkyně ZS SZP ČR
Příloha č. 9 prezentace v PDF
Paní ředitelka úvodem informovala o posunu v přístupu SZP od vzniku ROC. Žádný oslovený KOC nemá zájem sdílet svůj rozpočet s ROC. Nasmlouvání delegované centrové léčby je předmětem individuálního smluvního vztahu každé ZP s konkrétním PZS. Jednotlivé ZP mají tím pádem rozdílné počty smluvních ROC nasmlouvané v regionech ČR. Vzhledem k existujícím (limitovaným) finančním zdrojům nelze prozatím realizovat plošné nasmlouvání všech ROC ze strany plátců. V případě nutných změn v rozsahu léčivých přípravků delegovatelných do ROC požádala výbor ČOS ČLS JEP o společné jednání (v minulém roce proběhlo jednání na půdě VZP, nikoliv ovšem se ZP sdruženými v SZP ČR).
Úhrada centrové léčby/vize
prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D. (ÚZIS): prezentoval vývoj segmentu centrové léčby a inovativních technologií, nový systém sběru dat a predikce.
Příloha č. 10 prezentace v PDF
Vývoj centrové léčby, predikce pro vývoj roku 2023-2026. Zdůraznil absenci dat segmentu centrové léčby – rok 2025 ze strany PZP, což je problém pro další predikce. Není znám objem finančních prostředků na paragraf 16. Predikce na rok 2026-2027 by měla reflektovat i mezi-regionální migraci pacientů a spádové oblasti center. Navržená řešení pro sledování centrové léčby – měsíční hlášení minimalizované sady parametrů o podaných přípravcích se začátkem k 1.5.2025 a sledování přípravků podaných dle paragrafu 16 – minimalizovaná sada parametrů o žádostech a přípravcích za roky 2022-2024.
doc. MUDr. Lordick Obermannová, Ph.D.: Genesis výstupy, potenciál pro úhradu na základě indikace léčby cestou MTB.
Příloha č. 11 prezentace v PDF
Projekt Genesis představuje národní iniciativu zaměřenou na implementaci a rozvoj molekulárně řízené onkologické péče prostřednictvím platformy molekulárních tumor boardů. Jeho cílem je systematicky integrovat výsledky pokročilých genomických analýz, zejména metodou Next-Generation Sequencing (NGS), do klinického rozhodování a umožnit tak individualizaci protinádorové léčby.
Na odborném setkání Fórum onkologů byl prezentován aktuální stav této platformy. V současnosti bylo NGS testování provedeno u téměř 2300 pacientů. U 38 % z nich byla identifikována cílitelná genetická alterace, která je potenciálně indikuje k podání molekulárně cílené terapie.
Efektivita této léčebné strategie byla dosud hodnocena u 272 pacientů, kteří podstoupili cílenou terapii na základě doporučení molekulárního tumor boardu. Objektivní kontroly onemocnění bylo dosaženo u 124 pacientů. U 45 % léčených bylo zaznamenáno delší období do progrese onemocnění ve srovnání s předchozí linií standardní terapie. V současnosti je přibližně 87 % této léčby hrazeno prostřednictvím § 16 veřejného zdravotního pojištění.
Dále byla představena kohortová studie GENESIS-PRO s prospektivním designem, jejímž primárním cílem je vyhodnocení účinnosti molekulárně cílené léčby v reálné klinické praxi. Studie je podporována výborem České onkologické společnosti. V návaznosti na její koncepci se zástupci odborné společnosti a zdravotních pojišťoven shodli na potřebě další diskuze, která by měla vést k nastavení udržitelného systému úhrady této inovativní léčby.
Dosavadní výsledky projektu Genesis ukazují významný potenciál personalizované medicíny a podporují další rozvoj molekulárních tumor boardů jako standardní součásti moderní onkologické péče.
Závěr
prof. MUDr. Igor Kiss, Ph.D., MBA (ČOS) poděkoval za účast kolegů na Fóru onkologů a bohatou diskusi.
