Benigní metastazující leiomyom

Konference: 2009 XVII. Západočeské pneumoonkologické dny

Kategorie: Zhoubné nádory plic a průdušek

Téma: Konference bez tematických celků

Číslo abstraktu: 2009_27

Autoři: MUDr. Juraj Kultan

Leiomyomy jsou primárně benigní nádory vycházející z buněk hladké svaloviny. Existuje však podskupina těchto nádorů se stejnou histochemickou charakteristikou, ale jinými biologickými vlastnostmi.

Prezentujeme kazuistiku 64leté ženy s náhodně diagnostikovanými vícečetnými plicními ložisky nejasné etiologie. Na PET/CT přítomné ložiska plic oboustranně, největší 20 x 18 mm, bez průkazu akumulace 18-FDG. Provedena diagnostická, videotorakoskopická excize, při které byl nalezen solidní okrouhlý tumor průměru 20 mm. Mikroskopický popsán dobře ohraničený tumor tvořený svazky vřetenitých buněk s eosinofilní cytoplazmou, s protáhlými jádry, doutníkového tvaru, bez jaderné polymorfie, nekrózy a mitózy nezjištěny. Na okraji vzorku byly v nádorové tkáni přítomny nepravidelné štěrbinovité prostory, vystlané kubickým epitelem blandního vzhledu. V imunohistochemickém vyšetření prokázána pozitivita hladkosvalového aktinu, desminu, estrogenních a progesteronových receptorů. Negativní markery: HMB-45,CD34, CD68, S-100 protein. Na základě uvedených výsledků byla stanovena dg. benigní metastazující leiomyom (BML). Pacientka je dispenzarizována, bez plicní symptomatologie.

BML je histologicky benigní nádor z hladké svaloviny vyskytující se u žen, které mají v anamnéze hysterektomii pro myom. Plicní ložiska jsou vícečetná, nádory jsou hormonálně dependentní. Postiženými bývají ženy v pozdním reprodukčním věku. Od provedené hysterektomie uplyne zpravidla více let (medián 15 let).

Dosud získané výsledky ukazují, že benigní metastazující leiomyom je hormonálně dependentní nádor děložního původu, který nevzniká mechanickou diseminací konvenčního leiomyomu ani diseminací nepoznaného leiomyosarkomu či nedostatečně samplované uterinní intravaskulární leiomyomatózy. BML představuje diseminaci určité podskupiny děložních leiomyomů, které je možné definovat geneticky. Onemocnění zcela výjimečně vede ke smrti či zkracuje dobu přežití. Základní terapie je chirurgická, ke stabilizaci a regresi ložisek lze použít antiestrogeny.

Datum přednesení příspěvku: 12. 11. 2009