Konference: 2006 XIV. Západočeské pneumoonkologické dny
Kategorie: Zhoubné gynekologické nádory
Téma: Konference bez tematických celků
Číslo abstraktu: 2006_28
Autoři: prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc.
NSCLC je na čele statistik incidence nádorových onemocnění a úmrtnosti na toto onemocnění. Většina nemocných přichází v pokročilém stádiu onemocnění. Standardní chemoterapie pravděpodobně již dosáhla zenitu svých možností a nedaří se nalézt režim, který by vedl ke zlepšení léčebných výsledků, a to ani při použití léků poslední generace. Novým fenoménem léčby NSCLC se stává biologická cílená léčba. Po Tarcevě, u níž byla prokázána účinnost ve druhé linii léčby při velmi dobré snášenlivosti, dostáváme data o účinnosti antiangiogenní léčby.
Studie fáze II prokázala účinnost bevacizumabu (Avastin) přidaného k první linii chemoterapie, vyskytly se však případy závažného krvácení u nemocných s centrálně uloženým dlaždicovým karcinomem. Studie fáze III ECOG 4599 porovnávala 6 cyklů režimu paklitaxel + karboplatina se stejným režimem chemoterapie podávaným společně s Avastinem u nemocných s nedlaždicobuněčným NSCLC. Po ukončení chemoterapie byl pak podáván Avastin samotný až do progrese. Střední doba celkového přežití se přidáním Avastinu k chemoterapii staticky významně prodloužila z 10,2 na 12,5 měsíce, profil toxicity této trojkombinace je při tom přijatelný. Probíhají další studie srovnávající různé dávky Avastinu a možnosti bezpečné léčby dlaždicobuněčného NSCLC.
Biologická léčba je léčba finančně nákladná a jistě ji nelze použít u všech našich nemocných. Je však nezbytné, aby plátci péče zajistili dostatek finančních prostředků pro tuto novou léčbu a stanovili jasná kriteria pro její používání v léčbě NSCLC.
Datum přednesení příspěvku: 9. 11. 2006
