Dublety versus triplety v léčbě pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic

Konference: 2006 XIV. Západočeské pneumoonkologické dny

Kategorie: Zhoubné nádory plic a průdušek

Téma: Konference bez tematických celků

Číslo abstraktu: 2006_12

Autoři: prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc.

Chemoterapie nemalobuněčného karcinomu plic prochází postupným vývojem. Od zavedení platinových derivátů do léčebných kombinací se dokládá zlepšení kvality života a jeho prodloužení u takto léčených pacientů. Řada studií dokládá lepší účinnost tzv. dupletních kombinací obsahujících platinový derivát s cytostatikem III. generace ve srovnání s monoterapií. Přidání třetího léku hypoteticky zvyšuje účinnost i toxicitu léčebných schemat. Srovnání některých tripletů tzv. 2. generace s dublety generace 3. dokládá srovnatelnou účinnost při nižší toxicitě dubletních schemat. Metaanalýzy publikovaných studií dokládají vyšší frekvenci léčebných odpovědí a vyšší toxicitu tripletních schemat, nicméně střední doba přežití se u takto léčených nemocných neliší od střední doby nemocných léčených dublety.

Zatím největší metaanalýzu provedli Delbaldo a spol. v roce 2004, kdy podrobili rozboru údaje z 65 studií, které shrnovaly údaje o 13601 nemocných. Při porovnání monoterapie s kombinacemi dvou cytostatik byly zjištěny častější léčebné odpovědi i větší frekvence jednoročního přežití u nemocných léčených dublety, rovněž jejich medián přežití byl významně delší. Frekvence léčebných odpovědí u nemocných léčených trojkombinacemi cytostatik byla sice vyšší než u pacientů léčených dublety, frekvence jednoročního přežití ani střední doby přežití se však mezi těmito soubory nelišily. Ojediněle byly publikovány i výsledky italských autorů studií fáze III (Comella et al., 2000, Paccagnella et al., 2006), které dokládají i delší přežití nemocných léčebných tripletními kombinacemi.

Přidání biologicky cíleného léku k dvojkombinaci cytostatik se ukázalo účelným jen u nemocných léčených kombinací paclitaxel, carboplatina a bevacizumab. Studie s použitím inhibitorů tyrozinkinázového receptoru genu pro EGFR (gefitinib, erlotinib) – studie INTACT I. a II., TALENT a TRIBUTE, neprokázaly zlepšení výsledků léčby proti samotné chemoterapii.

Otázkou zůstávají sekvenční trojkombinace cytostatik, cytostatika biologicky cílené terapie a kombinované terapie volené podle geneticky definovaných prediktorů.

Datum přednesení příspěvku: 9. 11. 2006