Faktory ovlivňující kvalitu života nemocných s rakovinou plic

Kvalitu života nemocných s rakovinou plic ovlivňuje celá řada faktorů, z nichž vzhledem k nemocnému hlavní roli hrají dvě skupiny vlivů, které můžeme označit jako faktory psychické a fyzické. Do první skupiny patří strach z možnosti stanovení diagnózy nádoru, po seznámení s diagnózou vědomí závažnosti onemocnění, strach ze smrti a umírání, strach z budoucích příznaků a potíží, obavy o zajištění rodinných příslušníků a další. Mezi fyzické faktory můžeme zařadit příznaky a fyzická omezení, plynoucí jednak ze samotného onemocnění, jednak z prováděné léčby. Podle provedených studií se zdá, že rozdíl mezi kvalitou života běžné populace a nemocných s rakovinou plic je především v oblasti fyzických faktorů, v oblasti domén hodnotících fyzickou výkonnost a omezení.
Příznaky provázející rakovinu plic jsou u nemocných s touto chorobou velmi časté, a to již v době stanovení diagnózy. K tomu přistupují příznaky a subjektivní potíže spojené s pro-tinádorovou léčbou. Četné studie nicméně ukazují, že nemocní jsou schopni dobře rozlišovat mezi pociťovanými příznaky a potížemi spojenými se samotným nádorem a vyvolanými podanou terapií. Zdá se, že přinejmenším u části z nich se potvrzuje, že vliv vedlejších příznaků léčby na výslednou kvalitu života je podstatně nižší než vliv příznaků vyvolaných samotným nádorem.
Negativní vlivy spojené s léčbou ale přesto mohou mít významný účinek na celkovou kvalitu života nemocných a hodnocení vlivu jednotlivých způsobů léčby na kvalitu života může přinést poznatky zásadně ovlivňující indikaci těchto způsobů. Pro nemocného je velmi důležité, zda prodloužení průměrné délky přežití je dosaženo za cenu významného snížení jeho životního komfortu, či nikoli. Z toho důvodu se hodnocení kvality života stává v současné době nedílnou součástí celkového hodnocení účinnosti provedené léčby a je postaveno nejen jako sekundární, ale i jako primární cíl v celé řadě klinických studií. Hodnocení účinku léčby samotným nemocným přitom může vyznívat zcela odlišně od hodnocení prováděného lékařem. Opakovaně bylo prokázáno, že značná část nemocných vnímá příznivý vliv provedené chemoterapie i v případě, že objektivně je konstatován léčebný neúspěch. Chemoterapie přináší benedfit i pro nemocné v pokročilých stádiích onemocnění – některé studie zdůrazňují prodloužení délky přežití bez nepříznivého vlivu na kvalitu života, jiné zase zlepšení kvality života u těchto nemocných.
Velmi důležitým faktorem pro hodnocení kvality života je použitý nástroj. Volba nevhodného dotazníku může zásadním způsobem zkreslit získané výsledky a znehodnotit celkové závěry. Jednoznačně je potřeba dát přednost specifickým dotazníkům, z nichž zřejmě nejrozšířenější a nejspolehlivější je v současné době dotazník EORTC QLQ-C30.
Při interpretaci výsledků z literatury či vlastních studií ale vždy musíme mít na paměti, že se jedná o průměrné hodnoty, výsledky platné pro daný soubor nemocných. Musíme se na jedné straně naučit pracovat s těmito údaji při volbě léčebného režimu stejně jako s údaji o průměrné době přežití či dosažené léčebné odpovědi, musíme je zavzít do našeho rozhodovacího algoritmu. Na druhé straně ovšem musíme mít vzít do úvahy, že náš konkrétní nemocný se může od zmíněného průměru podstatně lišit; musíme se tedy naučit lépe našim pacientům naslouchat a věnovat větší pozornost jejich subjektivním pocitům a názorům.