Nutriční podpora a dysfagie u nádorů hlavy a krku

Abstrakt

   Nutriční podpora u nádorů hlavy a krku je důležitou součástí komplexní péče. Tato onemocnění často již v době diagnózy provází malnutrice. V dalším průběhu protinádorové léčby se stav výživy obvykle dále zhorší  a  vede  k vyššímu výskytu  komplikací  a  často  je i  důvodem k redukci  léčebných  intervencí z důvodu špatného celkového stavu pacienta. Nejdůležitější příčinou zhoršování nutričního stavu u těchto pacientů je dysfagie v souvislosti se základním onemocněním a dále v průběhu agresivní léčby. Na špatném stavu výživy se často může podílet i abusus alkoholu, socioekonomický status a komorbidity. Standardní metody vyhledávání pacientů s rozvinutou malnutricí nebo rizikem jejího rozvoje nemusí být dostatečně citlivé a zejména neumožňují včasné řešení výše uvedených problémů ve smyslu rehabilitace a indikace kompenzačních technik (asistence v různých fázích přípravy a příjmu potravy, modifikace potravy, nácvik a rehabilitace polykání nejlépe ve spolupráci s klinickým logopedem). Z tohoto důvodu cílené vyhledávání poruch zpracování a polykání potravy má být rutinní součástí vyšetření pacientů s nádory hlavy a krku.

   Význam diagnostiky a léčby poruch polykání nespočívá jen v ošetření rizika rozvoje malnutrice, ale i v časté přítomnosti aspirací a prevenci jejich komplikací. Posouzení závažnosti obou těchto rizik má zásadní vliv na přípravu nutričního plánu. Modifikace stravy a indikace umělé výživy ve formě sippingu nebo sondové enterální výživy zejména cestou perkutánní endoskopické gastrostomie jsou nejčastějšími intervencemi. Sondová výživa do gastrostomie je indikována především u pacientů s pokročilými nádory a také u nádorů vyžadujících náročnou multimodální léčbu. Perkutánní endoskopická gastrostomie má velmi nízké procento periprocedurálních i dlouhodobých komplikací. Přínos profylaktického zavádění stomie u pacientů s předpokladem rozvoje středně těžké a těžké dysfagie v průběhu plánované léčby je předmětem intenzivního výzkumu. S ohledem na snížení kvality života a významné zpomalení následné rehabilitace polykání u pacientů na zavedené sondové výživě je důsledná rehabilitace polykání s využitím modifikované stravy a nutričních přípravků ve formě sippingu zásadní. Nácvik polykání a pravidelná rehabilitace vedená zkušeným logopedem je indikována již ve fázi před zahájením léčby. Pravidelné sledování nutričního stavu v průběhu  celé  léčby  s včasnou  intervencí  v případě  potřeby  je  nezbytné  v prevenci  další  progrese malnutrice. Péče o pacienty s dysfagií v průběhu léčby nádorů hlavy a krku probíhá v rámci multioborového týmu. Koordinace péče v rámci týmu probíhá podle individuálních potřeb pacientů.