Sledování mikrovaskulární denzity u kožních melanomů a melanocytárních névů

Konference: 2013 The 9th Symposium & Workshop on Molecular Pathology and Histo(cyto)chemistry

Kategorie: Nádorová biologie/imunologie/genetika a buněčná terapie

Téma: Posters

Číslo abstraktu: p25

Autoři: MUDr. Vladimír Židlík; Doc. MUDr. Svetlana Brychtová, Ph.D.; RNDr. Magdalena Uvírová; Mgr. Jarmila Šustíková

Angiogeneze je důležitym faktorem, který ovlivňuje progresi nádorového onemocnění. Je známo, že pouze v iniciální fázi nádoru je jeho růst zajištěn difuzí kyslíku a živin z okolních tkání. Tento stav je však limitován velikostí, tumor bez vlastní kapilární sítě může dosáhnout nanejvýš několik milimetrů v průměru. Výsledky řady studií dále dokumentují i přímou souvislost mezi zvýšením hustoty kapilární sítě v nádoru a horší prognózou. Výsledky se však u jednotlivých typů nádorových onemocnění liší. Cílem naší práce bylo hodnocení mikrovaskulární denzity (MVD) u kožních maligních melanomů různého stadia ve srovnáni s kontrolní skupinou pigmentových névů. Pro detekci kapilár byl vybrán nestin, protein, který bývá označován jako marker angiogeneze. Jeho zvýšená exprese byla zaznamenána zejména v proliferujících endoteliálních buňkách.

Materiál a metody:  Vyšetřili jsme soubor 60 kožních maligních melanomů a 25 benigních pigmentových névů. Melanomy byly rozděleny dle WHO klasifikace podle hloubky invaze koria do čtyř skupin – pT1 (n=34 melanomů), pT2 (n=10 melanomů), pT3 (n=12 melanomů) a pT4 (n=4 melanomy). Pro detekci byly použity tkáně fixované ve formalinu a zalité do parafinu. Po odparafinování preparátů v xylenové lázni, zavodnění a blokování endogenní peroxidázové aktivity byly tkáňové řezy o šířce 5 μm zpracovány metodou nepřímé imunohistochemie v barvícím automatu VEN TANA , s inkubací s primární monoklonální myší protilátkou anti-nestin (Millipore, clone 10C2, Cat. # MAB 5326, ředěni 1:75) po dobu 20 min. Vizualizace byla provedena s AEC (aminoethylcarbazolem) jako chromogenem. Mikrovaskulární denzitu jsme hodnotili pomocí světelného mikroskopu počítáním cévních průsvitů na 1 mm2 v tzv. „hot spot“, tj. v místě největší hustoty kapilár. Hodnotili jsme MVD jednak přímo v nádoru, dále na jeho okraji, v místě nejhlubší invaze.

Výsledky:  Prokázali jsme významné rozdíly v hustotě MVD u jednotlivých skupin melanocytárních lézí. Ve skupině melanomů pT1 byl medián MVD v ložisku melanomu 10, mimo ložisko 17,5. Skupina pT2 měla medián hustoty v ložisku 9,5 a mimo ložisko 17,5. Medián pro skupinu pT3 byl v ložisku melanomu 11 a mimo ložisko 23. Pro skupinu pT4 byl medián v ložisku melanomu 11 a mimo ložisko 25,5. Skupina benigních névů měla medián mikrovaskulární denzity v ložisku névu i mimo ložisko 4.

Závěr: Získaná data ukazují významné zvyšování hodnot MVD v souvislosti se stupněm pokročilosti nádorového onemocnění, přičemž nejvyšší MVD byla zjištěna u nádorů pT4. Zajímavým zjištěním je, že nejvyšších hodnot dosahuje MVD zejména na periferii nádorů. Předpokládáme, že MVD právě v těchto místech podporuje invazivní a agresivní růst nádorových buněk. Hodnocení mikrovaskulární denzity tak může být významným negativním prognostickým faktorem maligních melanomů.

Datum přednesení příspěvku: 26. 4. 2013