Výskyt nádorů u vybraných osobností v ČR a ve světě

Konference: 2007 XV. Západočeské pneumoonkologické dny

Kategorie: Zhoubné nádory plic a průdušek

Téma: Konference bez tematických celků

Číslo abstraktu: 2007_28

Autoři: Edvard Geryk; Z. Churý

Eliminace známých rizik vzniku nádorů a ostatních souvisejících civilizačních nemocí se stále víc dostává do popředí opatření zdravotnického, ekonomického a politického managementu vyspělých zemí. Např. náklady onkologické péče v USA dramaticky vzrostly a v roce 2005 dosáhly 209,9 mld. USD (přes 5 000 mld. Kč) a činily 4,6 % celonárodních výdajů na zdravotnictví. Kouření jako globální příčině úmrtí je ročně připisováno 1,69 mil. kardiovaskulárních, 1,4 mil. nádorových onemocnění a 970 tis. případů CHOPN. Je odpovědné za 80 % z 1,1 mil. nádorů plic a hrtanu u mužů a za 50 % z 407 tis. u žen (1).

Z přehledu, který je výsledkem pětiletého shromažďování údajů z encyklopedií (2, 3, 4) jsou čtenářům předkládány krátké pohledy do života téměř čtyř tisíc osobností světové vědy, kultury, politiky a sportu, které se během svého života musely vyrovnat s vlastním nádorovým onemocněním. Cílem publikace, která bude vytištěna začátkem prosince 2007 a zdarma poskytnuta zájemcům, je zdůraznění vlastní odpovědnosti při prevenci vzniku nádoru a šance, která se každému nabízí v období relativního zdraví v životě. Ve smyslu parafráze výroku J. F. Kennedyho se neptát, co mohou druzí vykonat pro naše zdraví, ale co pro ně můžeme udělat sami.

Výsledky

Životní osudy řady známých osobností v mnoha případech ukončilo zhoubné onemocnění. Někdy se tak stalo ve vysokém věku, jindy v době, kdy vrcholilo jejich tvůrčí úsilí a životní dílo. Každý se musel vyrovnat s nádorem stejně jako ostatní nemocní, možná o to bolestněji, že nemohl dokončit své životní poslání. V případě dlouholetých kuřáků můžeme jen odhadovat výčitky svědomí společné mnoha pacientům, kteří často až na nemocničním lůžku si uvědomí, čím mohli ve svém životě snížit své riziko a předejít tak vzniku zhoubné nemoci.

Z publikace „Osobnosti a nádory“ (208 str. ISBN 978-80-90325517) autoři zpracovali dvě ukázky výskytu nádorů a dožitého věku:

  1. u 123 českých a 11 slovenských osobností (uvedeno na XII. ročníku Onkologie v gynekologii a mammologii, Brno, leden 2007), např.: B. Blachut (72), E. Cupák (64), Sv. Čech (62), P. Čepek (54), V. Čtvrtek (65), R. Deyl ml. (55), R. Firkušný (82), J. Foglar (92), L. Geprtová (64), J. Grossmann (30), J. Hlinomaz (64), K. Höger (68), Fr. Hrubín (61), prof. A. Jirásek (73), I. Kačírková (60), J. Kemr (73), M. Kopecký (75), Z. Košler (67), L. Kozderková (37), R. Kubelík (82), A. Mandlová (81), B. Martinů (69), A. Moskalyk (76), J. Mošna (74), M. Munclinger (63), V. Neff (74), J. Neruda (57), F. Peroutka (83), B. Rössner (55), H. Růžičková (68), O. Šimánek (67), M. Šimek (64), V. Špála (61), prof. J. Thomayer (74), J. Voskovec (76), J. Werich (75).
  2. u 60 politiků, 36 umělců, 17 sportovců, 37 herců a 19 vědců (uvedeno na XII. dnech prof. Vl. Staška, Praha, březen 2007) např.:
    • W. Brandt (79), B. Craxi (66), Čou En-lai (78), Harald V., Hirohito (88), E. Honecker (82), Hussajn II. (64), H. Chomejní (87), F. Jonas (75), I. M. Kalinin (71), B. Karmal (67), G. Meirová (80), F. Mitterand (80), M. R. Pahlavi (61), E. D. Perónová (33), J. K. Pilsudski (68), P. Pot (70), G. Pompidou (63), L. Somoza (45), F. Tudjman (77), A. Zawadski (65),
    • G. Bécaud (74), B. Bartok (64), J. Brahms (64), J. Brel (49), M. Callasová (54), D. Cimarosa (52), N. Kazantzakis (72), G. Mahler (51), N. Paganini (58), B. L. Pasternak (70), L. Pavarotti (72), E. Piaf (48), G. Puccini (66), M. R. Rilke (51), A. Rimbaud (37), I. F. Šaljapin (65), D. D. Šostakovič (69), A. F. Tvardovskij (61),
    • S. Henie (57), G. How (71), L. Jašin (61), T. V. Petrosjan (55), O. E. Sivori (70),
    • I. Bergmanová (67), P. de Brocca (71), F. C. Fernandel (68), K. Fusaku (71), A. Maganiová (65), G. Masiniová (73), M. Mastroiani (72), M. Mercouriová (69), K. Mizoguči (58), P. Noiret (76), G. Phillipe (37), L. Ponsová (78), I. Šóhei (79), I. Tarkovská (59), A. A. Tarkovskij (54), O. Tezuka (61), F. Truffaut (42),
    • E. Fermi (53), S. Freud (83), I. Jolliot-Curie (59), I. V. Mičurin (80), F. Nietzsche (56), B. Pascal (39).

Diskuse

Při pročítání životních příběhů, často nepostrádajících dramatické okamžiky, napadne čtenáře, kolik lidského snažení ve vědě, malířství, hudbě, literatuře a sportu zůstalo nedokončeno předčasným úmrtím jejich tvůrců.

Který kuřák si dnes vzpomene na příběh Reynoldsových? Richard Joshua před 150 roky založil v USA tabákové impérium produkující značky Camel, Winston, Salem, dodnes zaplavující světový trh. Jeho syn a vnuk zdědili s tabákovým impériem i vášeň pro kouření a všichni tři postupně zemřeli na emfyzém s nádorem dýchacích cest před 70. rokem života jako „ideální reklama svých výrobků“. Podobně zemřel v Británii John Player (45), výrobce cigaret značky Gold Leaf před 120 roky, a Gilbert Frankau (68), výrobce a propagátor doutníků. Také fyzik Sidney Russ (84) a psycholog Hans Jürgen Eysenck (81), kteří celý život popírali svými spisy vztah kouření a rakoviny plic, této nemoci jako kuřáci sami podlehli. A tak soudní proces s tabákovými firmami, mezi kterými je obžalován také gigant R. J. Reynolds Tobacco za úmyslné klamání spotřebitelů cigaretami s označením „light“, může být jen nepatrnou náhradou za utrpení, které lidstvu historicky způsobilo kouření a jeho propagátoři.

Který milovník umění zná smutný konec života divadelní legendy Jana Wericha? Během 43 jarních dní roku 1961 podstoupil úspěšnou radioterapii nádoru hrtanu, která zachovala jeho hlas v omezeném rozsahu. Během léčby bohužel s ironií reagoval na doporučení k ukončení kouření. V takové chvíli začal komunikovat s lékařem, který u něj stál přes další přítomnou osobu: „Řekněte mu, že já to vím, a když už mám rakovinu, tak si snad můžu kouřit dál.“ Svérázné názory na životosprávu vedly postupně k potížím, které naplnily konec Werichova života velkým utrpením. Byl odkázán na srdeční stimulátor, často na kyslík a denně dojížděl do nemocnice, kde se podrobil řadě operací. Trápila jej ztráta sluchu a částečně i zraku, násobená v dubnu 1980 smrtí inoperabilní nemoci milované ženy Zdeňky a nádorem dcery Jany. Přesto neklesal na mysli a nebál se smrti, jen bolestivého umírání, jak přiznal 1. 12. 1978 v listu J. Voskovcovi, který přežil svého přítele jen o rok, během kterého se jako vytrvalý kuřák léčil na nádor a podlehl srdečnímu infarktu. Werich žije dál v lidové slovesnosti jako symbol životních hodnot. Je škoda, že mezi ně nezařadil nekuřáctví, a jak uvádí jeho lékař prof. MUDr V. Pačes, mohl žít klidněji a déle, kdyby mu cigarety nezkrátily a neztrpčily posledních 15 let života.

Závěr

Režisér A. A. Tarkovskij (54) před svým úmrtím na nádor plic v Paříži napsal své ženě, režisérce I. Tarkovské (59), která také podlehla karcinomu plic: „Zdálo se mně, že jsem zemřel a prožil nádherný pocit uvolnění a osvobození ze světa, naplněného utrpením. Věřím v naději, až se jednou setkám se smrtí.“ Ale už v 19. stol. doporučoval americký statistik R. W. Babson: „Kdo chce prožít dobrou budoucnost, nesmí nic promarnit ze současnosti“. Toto memento se osudy řady osobností dotýká také nádorů dýchacích cest.

Literatura:

  1. Mackay, J. et al.: The cancer atlas. American Cancer Society, Atlanta, 2006, 128p. www.cancer.org.
  2. Oxford Dictionary of National Biography, Oxford Press, 2004, vol. 1–60.
  3. Encyclopaedia Britanica, London, vol. 1–12, 2003.
  4. www.wikipedia.cz
Pozn.: Technické obtíže posunuly vydání uvedené publikace, určené také pro účastníky XV. západočeských pneumoonkologických dnů. K jejímu zaslání se mohou zájemci přihlásit na egeryk@fnbrno.cz.

 

Datum přednesení příspěvku: 8. 11. 2007