ZKUŠENOSTI PRACOVNÍKŮ GPR Z PSYCHOTERAPEUTICKÉ PRÁCE U LŮŽKA NEMOCNÝCH A JEJICH VYUŽITÍ PRO PALIATIVNÍ PÉČI

Konference: 2012 3. pražské mezioborové onkologické kolokvium Prague ONCO

Kategorie: Psychologie v onkologii

Téma: Abstrakta a přednášky - Lékařská sekce

Číslo abstraktu: 033

Autoři: MUDr. Olga Kunertová

Gaudia proti rakovině o.s. poskytuje nemocným a jejich blízkým komplexní psychosociální služby od roku 2003. S pacienty u lůžka pracuje od roku 2006. Naše služby pacientům zahrnují:

  • psychoterapii – podněcování k řešení aktuálních témat a zprostředkování radosti, naděje a uspokojení v nemoci i v posledních dnech života;
  • podporu v sociální oblasti – práci na vztazích a se vztahy;
  • duchovní podporu – hledání smyslu života a smrti, významu bolesti a utrpení, bilancování…

Paliativní péče obsahuje péči o potřeby tělesné, psychické, sociální a duchovní. Naše služby pokrývají (aspoň částečně) 3 z nich.

Na koloquiu bych ráda pohovořila o našich zkušenostech ze spolupráce s nemocnicí Milosrdných sester Karla Boromejského, tzv. nemocnice Pod Petřínem, s jejím zdravotnickým personálem a zde pracujícími řádovými sestrami (jako představitelkami duchovní péče) a jejích proměnách vzhledem k narůstajícím zkušenostem v jejím průběhu a o vzájemně stoupající důvěře. Součástí mé přednášky budou také některé návrhy na koncepci paliativní péče na zde právě otevíraném paliativním oddělení.

Naše činnost vychází z přesvědčení, že pacient je odborníkem na svůj život (respektive nemoc či umírání) a zdravotníci jsou odborníky ve své profesi (léčení, uzdravování, ulevování od bolesti). Nemocný má být tedy v centru dění a odborníci za ním mají přicházet s nabídkou. Pacient má mít možnost spolurozhodovat o míře a typu služeb, které bude využívat. Účelem těchto služeb není léčení za každou cenu, ale pomoci pacientovi žít kvalitní a naplněný život, jak jenom je to v dané situaci možné.

V oblasti zdravotnictví je většinou stále běžné, že o způsobu léčby, nutných vyšetřeních, časovém harmonogramu a objemu čerpané péče rozhodují sami zdravotníci, protože se domnívají, že vládnou znalostmi, které jsou pro běžného člověka nepochopitelné, a nelze jim proto odpovědnost za rozhodování v této oblasti přenechat. Nepovažují pacienty za partnery pro spolupráci, a berou si tak na starost mnohem více záležitostí, než by museli, čímž dochází k jejich vyčerpání a profesnímu vyhoření. Tento přístup se nám právě ve zmíněné nemocnici daří do značné míry ovlivňovat.

Jsme přesvědčeni, že pacient nepotřebuje, aby bylo rozhodováno za něj, ale potřebuje mít přístup k takovým informacím, které mu pomohou rozhodnout se kvalifikovaně. Aby pak nebyl množstvím nejrůznějších, často i protichůdných informací a doporučení zahlcen, potřebuje podporu a vedení. Tuto potřebu by měl naplnit jakýsi průvodce nabídkou služeb a možností, průvodce, který bude neutrální v tom smyslu, že informace nefiltruje, ale pomáhá je strukturovat, a který bude pacienta podporovat v účasti na samostatném rozhodování se o léčbě.

Zdravotní sestra je pro pacienta člověkem, ke kterému má v daném okamžiku nejblíže. Sestra s ním tráví nejvíce času a má nejvíce příležitostí s ním komunikovat. U nás však do její pracovní náplně nepatří vzdělávání pacientů a její úloha je degradována do funkce zprostředkovatele příkazů ošetřujícího lékaře. Navrhujeme proto úpravu systému poskytování paliativní péče tak, aby to byla právě zdravotní sestra, kdo bude stát pacientovi po boku, poskytovat mu potřebnou podporu a zprostředkovávat další požadované informace a služby.

Aby mohla plnit tuto funkci, potřebuje sama vzdělání, především v komunikačních dovednostech, a podporu. Příslušné vzdělání a nabídka následných podpůrných pohovorů a možné spolupráce s našimi pracovníky (psychoterapeuty) bude součástí navrhované koncepce.

 e-mail: kunertova@gaudiaprotirakovine.cz

Datum přednesení příspěvku: 26. 1. 2012