Problematika nádorů štítné žlázy patří mezi zvlášť významné oblasti
tyreoidální endokrinologie a onkologie. Tyto nádory mohou vycházet
z epitelu folikulárního jako diferencované tumory papilární či
folikulární. Jsou však i méně diferencované až nediferencované
tumory (anaplastický karcinom). Společnou vlastností
diferencovaného karcinomu je schopnost hromadit radiojod. Tumory se
liší jak morfologicky, tak i biologickým chováním, vyžadují odlišné
diagnostické a terapeutické postupy, od lékaře velké zkušenosti a
možnost podrobného vyšetření na specializovaných pracovištích
endokrinologie a nukleární medicíny. Většina pracovišť proto
usiluje, aby kombinací jednotlivých zobrazovacích metod dosáhla
efektivity a kvality diagnostického postupu tak, aby byl ekonomicky
přijatelný a s vysokou výpovědní hodnotou vyšetření. Zavedením
laboratorních metod na stanovení specifických nádorových markerů
došlo rovněž k obrovskému pokroku, především v monitorování průběhu
léčby našich pacientů. Tyreoglobulin (TG) pro detekci
diferencovaného karcinomu štítné žlázy je využíván jako vysoce
specifický marker od 70. let 20. stol. Imunoreaktivní kalcitonin
(iCT), jehož vzestup svědčí pro přítomnost nádorového procesu, je
pro monitorování medulárního karcinomu u nás rutinně používán od r.
1980. Kniha je určena chirurgům, endokrinologům, onkologům,
radiologům, pracovníkům oddělení nukleární medicíny.