HISTOPATOLOGICKÉ PARAMETRY DŮLEŽITÉ PRO INDIKACI NEOADJUVANCE U KARCINOMU PRSU: SROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ CORE BIOPSIÍ S RESEKÁTY

Materiál a metody:

Z databáze bylo vypsáno 268 konsekutivních mamárních resekátů pro karcinom bez neoadjuvantní léčby s dostupnými daty core biopsií. Ty byly ve 124 případech provedeny na MOÚ, 144 pocházelo z jiných pracovišť.

Výsledky:

Z diskordancí v histologickém typu (tab. 1) jsou ze zkoumaného hlediska důležité neadekvátně diagnostikované lobulární karcinomy (sedm nediagnostikovaných v core, tři naopak z exstirpátu nepotvrzeny). Zdá se, že core biopsie poněkud podceňují i diagnózu mikropapilárního karcinomu (6 případů). Počet výrazně diskordantních případů v grade (tab. 2) je zanedbatelný (celkem 6, 2,4 %). Je dán limitovaným rozsahem odběru a artefakty v punkčních vzorcích. Shoda Ki-67 je statisticky vysoká (r = 0,68, p < 0,001) (tab. 3). Je zde ale náznak podcenění v punkčních biopsiích, zejména pokud se jako hranice zvolí 20 %. V 19 (19 %) případů výsledek stanovený z core představoval relativní kontraindikaci k nasazení neoadjuvance. Deset (10 %) případů nadhodnocení je ze sledovaného hlediska méně problematických, s hodnotami převážně do 30 %. Diskordance v ER (tab. 4) se objevila ve třech případech (3,7 %), kde pozitivita z punkce nebyla potvrzena v resekátu. Vždy se jednalo o nízké hodnoty (1, 5 a 15 %) u high-grade karcinomů, které v praxi nejsou z hlediska nasazení neoadjuvance kontraindikující. Stanovení HER2 amplifikace (tab. 5) bylo vysoce shodné. Ve dvou případech (2,2 %) nebyla vyšetřením resekátu HER2 amplifikace potvrzena. V jednom z nich se jednalo o polyzomii s hraničními hodnotami, ve druhém šlo o rozsáhlý klonálně heterogenní nádor s nízce amplifikovaným klonem oblasti axily. V jednom (1,1 %) případě šlo o nízkou amplifikaci v resekátu, která v core biopsii (mimo MOÚ) měla negativní IHC.

Závěr:

Core biopsie na MOÚ nemívají rutinně vyšetřen fenotyp. O to cennější je zjištěná vysoká shoda zásadních parametrů (grade, ER, HER2) u nálezů pocházejících z extramurálních pracovišť. Výsledek z punkce je tedy i v našich podmínkách spolehlivý. U Ki-67 je patrná tendence k podcenění v core biopsiích. Rovněž typizace nádoru se jeví jako méně jistá s tendencí k podcenění lobulárních a mikropapilárních karcinomů v punkcích.

Práce byla podpořena Evropským fondem pro regionální rozvoj a státním rozpočtem České republiky (OP VaVpI – RECAMO CZ.1.05/ 2.1.00/ 03.0101).

Tab. 1. Histologický typ nádoru stanovaný core biopsií a v následném resekátu.

Tučně jsou označeny případy s potenciálním klinickým dopadem diskordance.

n = 268

Tab. 2. Grade nádoru stanovený v core biopsii a následném resekátu.

Tučně jsou označeny případy s potenciálním klinickým dopadem diskordance.
* % z hodnititelných párů

Tab. 3. Index Ki-67 stanovený v core biopsii a v následném resekátu.

Tučně jsou označeny případy s potenciálním klinickým dopadem diskordance.
* % z hodnotitelných párů

Tab. 4. Estrogenový receptor stanovený v core biopsii a v následném resekátu.

Tučně jsou označeny případy s potenciálním klinickým dopadem diskordance.
* % z hodnotitelných párů

Tab. 5. HER2 status stanovený v core biopsii a v následném resekátu.

Tučně jsou označeny případy s potenciálním klinickým dopadem diskordance.
* % z hodnotitelných párů