AKTUÁLNÍ TRENDY V EPIDEMIOLOGII ZHOUBNÝCH NÁDORŮ V ČESKÉ REPUBLICE A VÝZNAM NÁRODNÍHO ONKOLOGICKÉHO REGISTRU

Konference: 2014 XXXVIII. brněnské onkologické dny a XXVIII. konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Epidemiologie nádorů a Národní onkologický registr ČR

Téma: II. Epidemiologie nádorů, klinické registry, zdravotnická informatika

Číslo abstraktu: 092

Autoři: prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc.; doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.

Východiska:

Prostřednictvím Národního onkologického registru ČR (NOR) je sledován výskyt všech novotvarů v české populaci. Hlášení nádorových onemocnění do registru je dle české legislativy povinné a díky tomu NOR obsahuje za období 1976–2010 již více než 1,8 milionu záznamů. Svým celopopulačním charakterem i dostupným časovým období je NOR unikátní nejen v evropském, ale i celosvětovém měřítku a umožňuje hodnotit epidemiologii i diagnostiku a výsledky léčby nádorových onemocnění v dlouhodobém horizontu na národní i regionální úrovni.

Cíl:

Příspěvek hodnotí aktuální epidemiologické trendy nádorových onemocnění v České republice. Jejich incidence dlouhodobě v absolutních číslech roste, což je dáno několika faktory, zejména stárnutím populace a zlepšující se dia gnostikou. Velkou roli hraje i úspěšnější léčba českých onkologických pacientů, což na jedné straně snižuje mortalitu na zhoubné nádory, na straně druhé ale v populaci zvyšuje počty osob, u nichž existuje vyšší pravděpodobnost vzniku dalších nádorů. Kromě jiných kožních nádorů (C44) byl nejčastější dia gnózou v ČR v období 2006–2010 v součtu obou pohlaví kolorektální karcinom následovaný karcinomem průdušky, průdušnice a plíce. U mužů však byl při přepočtu na počet osob nejčastějším onkologickým onemocněním karcinom prostaty, u žen pak karcinom prsu. U uvedených hlavních dia gnóz stále pozorujeme velké rozdíly v podílu jednotlivých klinických stadií při diagnóze. Zatímco u karcinomu prsu a prostaty je minimálně 70 % nádorů zachyceno ve stadiu I a II, u kolorekta a plic je to méně než polovina. Většina pacientů je zde tedy dia gnostikována s pokročilým onemocněním, které znamená vyšší náklady a nižší naději na úspěšnou léčbu. Češi patří mezi onkologicky velmi zatížené populace v evropském i světovém měřítku (9. místo v Evropě v incidenci a 10. v mortalitě všech nádorů vyjma C44 – GLOBOCAN 2012), zejména pokud jde o zhoubné nádory ledviny, kolorekta, pankreatu, dělohy a vaječníku. Mezi pozitivní zprávy naopak patří výsledky čerstvé studie EUROCARE-5, která hodnotí přežití onkologických pacientů v evropských zemích. Česká republika u většiny dia gnóz zaujímá jednoznačně první místo mezi státy východní Evropy a v hodnotách 5letého relativního přežití se přibližuje celoevropskému průměru.

Závěr:

Data NOR umožňují detailně hodnotit rostoucí zátěž české populace onkologickými onemocněními, ale také lepší výsledky léčby a v neposlední řadě i predikovat budoucí počty pacientů a výši finančních prostředků potřebných na jejich léčbu. Zcela právem jej onkologové mohou považovat za „rodinné stříbro“.

Datum přednesení příspěvku: 24. 4. 2014