Analýza prognostického významu imunohistochemické exprese nestinu u nemalobuněčných karcinomů plic

Konference: 2009 XXXIII. Brněnské onkologické dny a XXIII. Konference pro sestry a laboranty

Kategorie: Zhoubné nádory plic a průdušek

Téma: V. Onkopatologie

Číslo abstraktu: 046

Autoři: Doc. MUDr. MVDr. Jozef Škarda, Ph.D. et Ph.D.; prof. MUDr. Zdeněk Kolář, CSc.; MUDr. Jana Chmelová; Mgr. Veronika Krejčí; Mgr. Jana Zapletalová; Mgr. Kateřina Langová, Ph.D.; prof., MUDr. Jiří Klein, Ph.D., PETCS; MUDr. Ivona Grygárková; prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc.; Dr. Eitan Fridman; Juri Kopolovic

Úvod

Nestin je protein intermediálních filament, který je exprimován v progenitorových a některých dalších buňkách nervové a svalové diferenciační řady, stejně jako v aktivovaném endotelu. Exprese nestinu v nádorových buňkách může souviset se stupněm diferenciace nádorů, jejich biologickým chováním a stupněm neoangiogeneze. Imunohistochemická detekce nestinu proto může být významná nejen pro jejich klasifikaci, ale i pro odhad prognózy. Exprese nestinu nebyla u karcinomů plic dosud sledována.


Cíle práce

Stanovit imunohistochemickou expresi nestinu ve vzorcích primárního nemalobuněčného karcinomu plic a jeho mozkových metastáz. Analyzovat význam této exprese.


Materiál a metody

Immunohistochemická detekce nestinu byla provedena pomocí nepřímé dvoustupňové metody za použití komerčně dostupných protilátek na tkáňových mikroerejích, které byly sestavené ze 115 formalínem-fixovaných a do parafínu zalitých vzorků nemalobuněčného karcinomu plic. V daném souboru bylo 78 spinocelulárních karcinomů a 37 adenokarcinomů. Exprese nestinu byla zároveň detegována ve vzorcích 35 mozkových metastáz. Byl určen H-index (pozitivita slabá, střední a silná násobená % pozitivních buněk), stupeň nestin pozitivní vaskularizace (semikvantitativně - slabá, střední a silná v ložiscích nejintenzivnější vaskularizace), určena jejich vzájemná korelace a dále tyto znaky byly srovnávány s délkou přežití, délkou bezpříznakového období Hodnoty H indexu byly získány jako průměr hodnocení 2 nezávislými patology a analyzovány pomocí neparametrického Mann-Whitney testu. K porovnání četností výskytu byl použitý Fisherův exaktní test. Asociace testovaných parametrů s celkovou délkou přežití a délkou bezpříznakového období byla analyzována Kaplan-Meierovou metodou. Data byla zpracována pomocí statistického software SPSS verze 15 (SPSS Inc., Washington, USA), hladina signifikance byla stanovena na 0,05.


Výsledky

Test Mann-Whitney prokázal v souboru mozkových metastáz signifikantně vyšší hodnoty exprese nestinu u spinocelulárních karcinomů ve srovnání s adenokarcinómy. Hladina signifikance testu p = 0,003.

Test Mann-Whitney prokázal u spinocelulárních karcinomů signifikantně vyšší hodnoty exprese nestinu v souboru mozkových metastáz ve srovnání se souborem primárních tumorů. Hladina signifikance testu p < 0,0001.

Test Mann-Whitney prokázal u adenokarcinomů signifikantně vyšší hodnoty exprese nestinu v souboru mozkových metastáz ve srovnání se souborem primárních tumorů. Hladina signifikance testu p = 0,034.

Test Mann-Whitney prokázal u nízce diferencovaných adenokarcinomů signifikantně vyšší expresi nestinu v souboru mozkových metastáz ve srovnání se souborem primárních nádorů. Hladina signifikance testu p = 0,004. Fisherův exaktní test prokázal pro histologický typ adenokarcinomů signifikatně vyšší výskyt nestin pozitivní vaskularizace v souboru mozkových metastáz (33,3%) ve srovnání se souborem primárních nádorů (10,3%, signifikance testu p = 0,044). Fisherův exaktní test prokázal v souboru mozkových metastáz signifikatně vyšší výskyt nestin pozitivní vaskularizace u málo diferencovaných adenokarcinomů (58,3%) ve srovnání s dobře diferencovanými adenokarcinómy (8,3%, signifikance testu p = 0,927) i ve srovnání s málo diferencovanými adenokarcinómy primárních nádorů (6.7%, signifikance testu p = 0,008). Fisherův exaktní test prokázal v souboru mozkových metastáz signifikatně vyšší výskyt nestin pozitivních bazálních buněk u histologického typu spinocelulárního karcinomu (36,4%) ve srovnání s adenokarcinómy (0% signifikance testu p = 0,006) i ve srovnáním se spinocelulárními karcinomy primárních nádorů (10,1%, signifikance testu p = 0,037).

Kaplan-Meierovy křivky přežití a délky bezpříznakového období neukázaly signifikantní vztah k expresi nestinu a to ani při srovnání různých histologických typů, různého stupně diferenciace nebo primárních nádorů a mozkových metastáz. Výjimkou bylo signifikantně lepší celkové přežívání u pacientů s mozkovými metastázami s vyšší expresí nestinu ve srovnání s mozkovými metastázami s nižší expresí nestinu (p = 0,043).


Závěr

Imunohistochemickou expresi nestinu lze označit za významný diagnostický znak svědčící pro vyšší podíl nestin pozitivních nádorových i bazálních buněk v metastatických ložiscích ve srovnání s primárními nádory, ve spinocelulárních karcinomech ve srovnání s adenokarcinómy, pro vyšší naovaskularizaci v metastázách ve srovnání s primárními nádory a v nízce diferencovaných adenokarcinomech ve srovnání s dobře diferencovanými adenokarcinomy. Současně lze konstatovat, že exprese nestinu ve většině případů signifikantně nekoresponduje s délkou přežití ani délkou bezpříznakového období. Zatím nedokážeme vysvětlit, proč jen u pacientů s mozkovými metastázami je vyšší exprese nestinu znakem spojeným s delším celkovým přežitím.

Datum přednesení příspěvku: 17. 4. 2009