CÍLENÁ LÉČBA U METASTATICKÉHO MELANOMU

Konference: 2014 XXXVIII. brněnské onkologické dny a XXVIII. konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Maligní melanom a nádory kůže

Téma: VII. Nádory kůže a maligní melanom

Číslo abstraktu: 242

Autoři: MUDr. Radek Lakomý, PhD.; MUDr. Alexandr Poprach, Ph.D.; MUDr. Renata Koukalová

Východiska:

Incidence maligního melanomu celosvětově dramaticky narůstá. Do roku 2011 jsme používali k léčbě pacientů s pokročilým melanomem jen chemoterapii založenou na dakarbazinu, cisplatině, vinblastinu, fotemustinu, případně kombinovanou s imunoterapií jako interferon alfa a interleukin 2. Výsledky naší léčby nebyly uspokojivé.

Cíl:

Výzkum na genové a molekulární úrovni v posledních 10 letech umožnil vývoj nových léků, které dnes známe pod pojmem cílená léčba. Obecným principem této léčby je cílený zásah do patologicky aktivované signální dráhy. V případě maligního melanomu výzkum zatím nejvíce postoupil v oblasti inhibitorů proteinových kináz BRAF (vemurafenib, dabrafenib) a MEK (trametinib). Předností dnešních BRAF inhibitorů je rychlý nástup účinku (cca 6 týdnů), vysoká četnost léčebných odpovědí (RR – response rate 50–60 %) a především schopnost prodloužit život pacientů ve srovnání s klasickou chemoterapií. Další výhodou je potenciální průnik přes hematoencefalickou bariéru. Významným problémem je riziko vzniku rezistence (medián 6–7 měsíců od započetí léčby), a to nejčastěji reaktivací MAPK signální dráhy nebo poruchami v jiných signálních kaskádách – zvýšená aktivita kinázy PDGFR-beta, IGF-1R/ PI3K. Cestou by mohla být kombinace s MEK inhibitory, případně s inhibitory PI3K/ mTOR dráhy. Z MEK inhibitorů má dnes nejvíce dat trametinib. Ve srovnání s BRAF inhibitory lze očekávat při monoterapii trametinibem nižší počet léčebných odpovědí (20–25 %) a kratší medián času bez progrese nemoci (4–5 měsíců). Kombinací BRAF (dabrafenib) a MEK inhibitoru (trametinib) můžeme dosáhnout zvýšení účinku léčby (RR 70–80 %), oddálení vzniku rezistence o 3–4 měsíce a redukci ně kte rých nežádoucích účinků léčby (především kožních). Nevýhodou této kombinace je vysoká četnost teplot nejasné etiologie.

Závěr:

Léčba pokročilého maligního melanomu se zásadně mění. Paliativní chemoterapie je nahrazována efektivnější imunoterapií a cílenou léčbou. Ze skupiny cílené léčby dnes standardně používáme vemurafenib. V brzké době snad budeme mít k dispozici i dabrafenib a potenciálně účinnější kombinaci dabrafenib a trametinib. Předmětem výzkumu jsou otázky týkající se kombinací a sekvencí stávajících léků. Cíle jsou dosažení lepší léčebné odpovědi, oddálení rezistence a minimalizace nežádoucích účinků léčby.

Podpořeno MZ ČR – RVO (MOÚ, 00209805).

Datum přednesení příspěvku: 25. 4. 2014