CYTOREDUKTIVNÍ CHIRURGIE A HYPERTERMICKÁ INTRAPERITONEÁLNÍ PEROPERAČNÍ CHEMOTERAPIE (CRS + HIPEC) - PATŘÍ UŽ NYNÍ DO LÉČEBNÝCH STANDARDŮ?

Konference: 2016 XL. Brněnské onkologické dny a XXX. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Ostatní

Téma: VI. Onkochirurgie (obecná)

Číslo abstraktu: VI/275

Autoři: Prof. MUDr. František Antoš, CSc.; MUDr. Pavel Vítek, PhD.; MUDr. Josef Marx; MUDr. Jiří Kopic; MUDr. Martin Skála

Úvod:

Peritoneální karcinomatóza je v našich zemích stále ještě obvykle považována za finální fázi onkologického onemocnění, bez možnosti uplatnění radikálního chirurgického výkonu. Metody cytoreduktivní chirurgie (CRS) a hypertermické intraperitoneální peroperační chemoterapie (HIPEC) se staly součástí armamentária léčby karcinomatózy a v rozvinutých zemích jsou využívány jako standardní terapie. Metoda je již 15 let dostupná i v ČR, na jednom pracovišti, mimo standardní výkony. Metodika chirurgického výkonu byla průběžně rozvíjena. Dlouhodobým sledováním lze hodnotit benefit u jednotlivých diagnóz a určit, zda mohou přinést i kurativní efekt.

Výsledky:

V období 1999-2014 bylo provedeno 260 výkonů u 210 nemocných s peritoneální diseminací u ca kolorekta (CRCA) (51), pseudomyxoma peritonei (PMP) (45), ca ovaria (33), peritoneálního mezoteliomu (24), primárního peritoneálního karcinomu (PPCA) (20), ca žaludku (15) a dalších (22). U PMP a peritoneálního mezoteliomu bylo dosaženo dlouhodobé přežívání o mediánu 3 roky, resp. 6 let. U části nemocných je patrný kurativní efekt. Ve skupině ca ovaria, CRCA a PPCA se dosahuje výrazného prodloužení přežívání s mediánem 36, resp. 27, resp. 28 měsíců. U nádorů žaludku není prodloužení přežívání patrné (medián 3 měsíce). Při stratifikaci výsledků je jednoznačný signifikantní vliv rozsahu chirurgického výkonu na délku přežívání nemocných, zejména u PMP a ca ovaria. Naproti tomu u PMP a peritoneálního mezoteliomu není přežívání ovlivněno aplikací systémové chemoterapie. Léčba je dobře tolerována - perioperační mortalita je nízká: 10 úmrtí v příčinné souvislosti s chirurgickým výkonem i chemoterapií. Morbidita výrazně klesá (ze 76 na 17 %) v závislosti na learningcurve.

Diskuze/ závěr:

CRS a HIPEC poskytují benefit v léčbě peritoneální karcinomatózy u nejméně pěti primárních diagnóz. Přináší kurativní efekt, a to u pomalu rostoucích malignit typu PMP a mezoteliomu peritonea. U těchto diagnóz mají výlučné postavení v léčebné strategii - zlatý standard. U nádorů ovaria je prodloužení přežívání významné, zejména z hlediska často diskutovaného postavení chirurgického výkonu vs. chemoterapie. Výsledky maximální cytoredukci podporují. Současný stupeň rozvoje CRS + HIPEC vyžaduje zařazení této (především chirurgicky) náročné metodiky do léčebných standardů u vybraných typů peritoneální karcinomatózy. Jsou nutné další investice a rozvoj nových kapacit.

Datum přednesení příspěvku: 29. 4. 2016