Hlavní trendy v epidemiologii zhoubného novotvaru prsu v České republice a vliv organizovaného screeningového programu

Předneseno pod názvem: Epidemiologie karcinomu prsu a vliv celostátní skríningu

Nádorová onemocnění představují závažný zdravotní problém současné české populace, zvláště s ohledem na stále rostoucí počty nově diagnostikovaných pacientů ročně. Zásadním předpokladem hodnocení epidemiologie zhoubných nádorů je dostupnost dostatečně rozsáhlých a úplných populačních dat. Díky populačnímu Národnímu onkologickému registru (standardizovaně veden od roku 1976) má Česká republika takováto data k dispozici, a to aktuálně s údaji validovanými až do roku 2005. U nejvýznamnější onkologické diagnózy ženské populace, zhoubného novotvaru prsu, přinášejí data NOR mimo jiné také důkaz skutečného populačního vlivu organizovaného programu screeningu karcinomu prsu.

Incidence a prevalence karcinomu prsu u žen

Karcinom prsu je po jiných kožních nádorech nejčastějším zhoubným novotvarem u žen a v roce 2005 představoval 17% všech nově diagnostikovaných malignit v ženské populaci. Trend incidence karcinomu prsu v populaci byl v celém sledovaném období setrvale rostoucí, pouze v posledních letech byla zaznamenána jeho stagnace a mírný pokles, kdy v roce 2005 dosáhl počet nově diagnostikovaných nádorů prsu u žen počtu 5 533, což představuje 105,4 nádorů na 100 tisíc žen. Prevalence pak byla v roce 2005 celkem 49 539, což je 944 na 100 tis. žen. Vysoká incidence nádorů prsu je pozorována ve všech vyspělých zemích světa, především v zemích severní a západní Evropy a severní Ameriky. Česká republika zaujímá ve srovnání s ostatními zeměmi světa 23. místo v počtu nově diagnostikovaných nádorů na 100 tis. žen, ve srovnání s evropskými zeměmi pak 17. místo.

Mortalita na nádory prsu u žen

Nádory prsu představují nejen hlavní incidenční nádorovou zátěž ženské populace, ale jsou také stále nejčastější příčinou úmrtí na nádorové onemocnění. Ročně ne ně v ČR umírá přibližně 1950 žen, tedy 37 ze 100 tis. žen. Celkově jsou pak nádory prsu příčinou úmrtí 3,6% žen v populaci. Pozitivním zjištěním je, že přes stále rostoucí incidenci nádorů prsu úmrtnost na tento typ nádoru dlouhodobě stagnuje, což je důsledek zlepšování úspěšnosti léčby a vyšší efektivity při záchytu časných stadií onemocnění.

Věk žen s nádorem prsu

Incidence nádorů prsu u žen prudce narůstá po 40. roku věku, v období 2001–2005 bylo 50% nemocných ve věku 53–73 let, střední hodnota byla 62 let. Z pohledu trendu incidence je mezi obdobími 1991–1995 a 2001–2005 pozorován největší nárůst nově diagnostikovaných nádorů prsu na 100 tis. žen ve věkových kategoriích 50-59 let (o 34%) a 60–69 let (o 24%). Rostoucí trend je patrný i ve věkových kategoriích 40–49 let a 70 a více let, je však méně výrazný (o 13–17%). Vývoj u mladších žen do 39 let lze označit za stagnující. Výrazný nárůst incidence u žen ve věku 60–69 let po roce 2002, lze pak přisoudit zvýšenému záchytu nádorů vlivem screeningu karcinomu prsu. Celoplošný organizovaný screening byl iniciován v roce 2002 a je zaměřen na ženy ve věku 45–69 let (více informací o screeningu karcinomu prsu v České republice lze získat na stránkách www.mamo.cz).

Morfologie nádorů prsu a stadia onemocnění

Podle údajů z let 2000–2005 je nejčastějším typem zhoubného novotvaru prsu u žen skupina duktálních karcinomů (73%), druhým nejčastějším typem je karcinom lobulární (14%).

Trend podílu časných stadií mezi nově diagnostikovanými nádory prsu u českých žen je za celé sledované období rostoucí. V letech 2002–2005 lze pozorovat stagnaci tohoto trendu s hodnotami 31–35% pro stadium 1 a 32–39% u stadia stadium 2. Významný podíl na relativně vysokém procentu zachycených časných stadií má použití moderních diagnostických metod (především mamografie) a jejich plošné zpřístupnění v již zmíněném screeningovém programu.





Obrázek 1. Trend incidence a mortality na zhoubné nádory prsu v populaci českých žen




Obrázek 2. Zastoupení klinických stadií u nově diagnostikovaných zhoubných nádorů prsu v populaci českých žen