Konference: 2009 XVI. Jihočeské onkologické dny
Kategorie: Podpůrná onkologická léčba, výživa nemocných a ošetřovatelská péče
Téma: Postery
Číslo abstraktu: p18
Autoři: Dagmar Fejerová
Malnutrice (podvýživa):
Je definována jako stav nedostatku živin důležitých pro funkci lidského těla. V širším slova smyslu se tedy jedná o nedostatek základních živin.
V nemocnici není žádnou vzácností. Vyskytuje se průměrně u 20 % pacientů při přijetí a u 40-50 % pacientů v průběhu hospitalizace v závislosti na charakteru oddělení či kliniky a věku a onemocnění pacientů. U onkologických pacientů zpravidla hovoříme až o 70 % nemocných.
Cíl:
Malnutrice u nemocných se zhoubnými nádory je považována za negativní prognostický faktor a navíc se může podílet na výskytu komplikací protinádorové léčby.
Ve většině klinických studií však tento faktor není zohledňován. Proto jsme u skupiny 100 nemocných s nově zjištěným bronchogenním nádorem provedli jednorázové komplexní vyšetření nutričního stavu za účelem porovnat jej v budoucnosti s výskytem nežádoucích účinků a celkovými výsledky onkologické léčby.
Materiál a metoda:
Zjišťována byla aktuální a obvyklá tělesná hmotnost, procentuální úbytek tělesné hmotnosti, tělesná výška, index tělesné hmotnosti a odhad průměrného příjmu stravy v posledním týdnu, vyjádřený v procentech obvyklého plného příjmu.
Nutriční rizikový screening (NRS) ve škále 0-6 bodů, vyjadřující riziko významné podvýživy, byl vytvořen součtem aktuálního stavu výživy (0 - 3 body) s faktory aktivity nádorového onemocnění a nutričního rizika vyplývajícího z plánované léčby (také 0 -3 body).
Výsledky a závěr:
Soubor tvoří 72 mužů a 28 žen. Diagnóza nemalobuněčného nádoru byla stanovena u 74 a malobuněčného u 25 nemocných (u jednoho nemocného nebyl tumor histologicky verifikován). Cílenou onkologickou léčbu podstoupilo 91 nemocných.
Úbytek hmotnosti větší než 5 % původní hodnoty mělo 52,5 % nemocných, více než 10 % zhublo 28,8 %, přičemž 8,5 % nemocných mělo již na počátku léčby úbytek vyšší než 15 %.
Medián indexu tělesné hmotnosti (BMI) činil 25,1 kg/m2, přičemž 16,6 % nemocných mělo sníženou hodnotu BMI (pod 20,5 kg/m2, nebo u nemocných starších než 65 roků pod 22 kg/2).
Významně snížený příjem stravy pod 75 % původního množství udávalo 1 5,5 % nemocných.
Signifikantní riziko podvýživy (3 a více bodů) bylo již před zahájením léčby stanoveno u 36,2 % nemocných.
Naše práce ukazuje, že i když většina nemocných s nově zjištěným bronchogenním nádorem má přiměřenou tělesnou hmotnost, více než jedna třetina z nich má pomocí jednoduchého rutinního testování významné riziko podvýživy již před zahájením onkologické léčby. Vztah uvedených nutričních dat k toxicitě léčby není zanedbatelný.
Nejvíce se stav výživy (nutriční stav) zhorší u pacientů, kteří měli nějaký výživový problém už při zahájení léčby.
Je definována jako stav nedostatku živin důležitých pro funkci lidského těla. V širším slova smyslu se tedy jedná o nedostatek základních živin.
V nemocnici není žádnou vzácností. Vyskytuje se průměrně u 20 % pacientů při přijetí a u 40-50 % pacientů v průběhu hospitalizace v závislosti na charakteru oddělení či kliniky a věku a onemocnění pacientů. U onkologických pacientů zpravidla hovoříme až o 70 % nemocných.
Cíl:
Malnutrice u nemocných se zhoubnými nádory je považována za negativní prognostický faktor a navíc se může podílet na výskytu komplikací protinádorové léčby.
Ve většině klinických studií však tento faktor není zohledňován. Proto jsme u skupiny 100 nemocných s nově zjištěným bronchogenním nádorem provedli jednorázové komplexní vyšetření nutričního stavu za účelem porovnat jej v budoucnosti s výskytem nežádoucích účinků a celkovými výsledky onkologické léčby.
Materiál a metoda:
Zjišťována byla aktuální a obvyklá tělesná hmotnost, procentuální úbytek tělesné hmotnosti, tělesná výška, index tělesné hmotnosti a odhad průměrného příjmu stravy v posledním týdnu, vyjádřený v procentech obvyklého plného příjmu.
Nutriční rizikový screening (NRS) ve škále 0-6 bodů, vyjadřující riziko významné podvýživy, byl vytvořen součtem aktuálního stavu výživy (0 - 3 body) s faktory aktivity nádorového onemocnění a nutričního rizika vyplývajícího z plánované léčby (také 0 -3 body).
Výsledky a závěr:
Soubor tvoří 72 mužů a 28 žen. Diagnóza nemalobuněčného nádoru byla stanovena u 74 a malobuněčného u 25 nemocných (u jednoho nemocného nebyl tumor histologicky verifikován). Cílenou onkologickou léčbu podstoupilo 91 nemocných.
Úbytek hmotnosti větší než 5 % původní hodnoty mělo 52,5 % nemocných, více než 10 % zhublo 28,8 %, přičemž 8,5 % nemocných mělo již na počátku léčby úbytek vyšší než 15 %.
Medián indexu tělesné hmotnosti (BMI) činil 25,1 kg/m2, přičemž 16,6 % nemocných mělo sníženou hodnotu BMI (pod 20,5 kg/m2, nebo u nemocných starších než 65 roků pod 22 kg/2).
Významně snížený příjem stravy pod 75 % původního množství udávalo 1 5,5 % nemocných.
Signifikantní riziko podvýživy (3 a více bodů) bylo již před zahájením léčby stanoveno u 36,2 % nemocných.
Naše práce ukazuje, že i když většina nemocných s nově zjištěným bronchogenním nádorem má přiměřenou tělesnou hmotnost, více než jedna třetina z nich má pomocí jednoduchého rutinního testování významné riziko podvýživy již před zahájením onkologické léčby. Vztah uvedených nutričních dat k toxicitě léčby není zanedbatelný.
Nejvíce se stav výživy (nutriční stav) zhorší u pacientů, kteří měli nějaký výživový problém už při zahájení léčby.
Datum přednesení příspěvku: 23. 10. 2009
