INDIVIDUALIZACE LÉČBY METASTATICKÉHO KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU

Konference: 2016 XL. Brněnské onkologické dny a XXX. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Kolorektální karcinom

Téma: XVIII. Nádory tlustého střeva a konečníku

Číslo abstraktu: XVIII/294

Autoři: MUDr. Igor Kiss, Ph.D.

Individuální přístup v léčbě nádorových onemocnění je obecným principem uplatňovaným v léčbě dlouhodobě. Se zohledněním individuální charakteristiky pacienta vybíráme z možných standardů léčby, event. tyto standardy modifikujeme. Všeobecně zohledňujeme při stanovení individuálního léčebného plánu celkový stav pacienta PS (vč. komorbidit), laboratorní parametry hematologické a metabolické (renální a hepatální funkce), vč. případných lékových interakcí. S rozvojem molekulárně biologických metod se postupně cestou retrospektivních a následně i prospektivně hodnocených klinických studií dostávají i tyto parametry do každodenní klinické praxe. Parametry predikce léčebné odpovědi a rezistence (RAS, BRAF, MSI, PI3K, epiregulin/amphiregulin), parametry predikce toxicity léčby (ERCC, DPD). Jaký je dopad do současné klinické praxe? Mutace RAS - mutace má negativní prediktivní hodnotu úspěšnosti léčby EGFR inhibitory, zatímco mutace BRAF pouze prognostickou. Metaanalýza studií prokázala, že mutace PIK3CA, inaktivační mutace PTEN stejně jako mutace RAS a BRAF predikují rezistenci na léčbu EGFR inhibitory, což se nabízí v rámci klinických studií ke kombinované léčbě inhibitory BRAF, MEK, EGFR. MSI-H/dMMR - prevence a časná diagnostika Lynchova syndromu, prognostický a prediktivní marker pro časná stadia kolorektálního karcinomu a volbu adjuvance, testování pacientů s metastatickým onemocněním jako kandidáty imunoterapie (zatím v rámci klinických studií PD-1 nebo PD-L1 inhibitory). PI3K (mutace PIK3CA) - adjuvantní léčba aspirinem snižující riziko vzniku wt BRAF nádorů, pokud nejsou kontraindikace v léčbě. Z dalších markerů se pro klinickou praxi jeví prospěšné stanovení exprese ERAG/AREG nebo mir-31, pro optimální výběr léčby EGFR inhibitory. DPD, resp. polymorfizmus DPYD2A, významně koreluje s toxicitou nejčastěji používaných fluropyrimidinových cytostatik. Jak je to s ERCC v případě rezistence na platinové deriváty vč. oxaliplatiny? Aktuální pohled na praktický dopad do klinické praxe vč. doporučení na léčebný algoritmus bude prezentován v rámci přednášky.

Datum přednesení příspěvku: 29. 4. 2016