KAZUISTIKA: PACIENT S KVINKVIPLICITOU

Konference: 2013 XXXVII. Brněnské onkologické dny a XXVII. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Kasuistiky

Téma: XXVIII. Varia (ostatní, jinde nezařaditelné příspěvky)

Číslo abstraktu: 304

Autoři: MUDr. Jana Halámková, Ph.D.; MUDr. Jiří Tomášek, Ph.D.; MUDr. Lucie Pieranová; MUDr. Štěpán Tuček, PhD.; MUDr. Dagmar Adámková Krákorová, Ph.D.; MUDr. Ondřej Bílek; MUDr. Igor Kiss, Ph.D.

Východiska:

Mnohočetný výskyt nádorového onemocnění u jednotlivce je poměrně vzácný, nicméně incidence duplicitních a triplicitních maligních tu­morů se zvláště v západních zemích zvyšuje. Jistě to souvisí s novějšími diagnostickými a terapeutickými postupy i stárnutím populace.

Popis případu:

Předkládáme kazuistiku 80letého pacienta, který v roce 1978 absolvoval excizi superficiálního melanoblastomu kůže zad pTI NO M0 s následnou adjuvantní imunoterapií BCG vakcinací v délce 6 měsíců. V roce 2001 je u něj diagnostikován adenokarcinom prostaty pT2 NO M0 Gleason 5 a následuje radikální prostatektomie. V roce 2008 je provedena excize bazaliomu kůže obličeje pT1 N0 M0. Při jedné z dalších dispenzarizačních prohlídek v srpnu roku 2011 je zjištěna retrakce pravé mammily s retroareoálním infiltrátem a následně provedena radikální mastektomie pravého prsu pro invazivní duktální karcinom ER a PgR 100 %, HER2-negativní pT2 pN0 M0. V říjnu 2011 nasazena adjuvantní hormonální terapie Tamoxifen, kterou však pacient špatně toleruje, a proto je v lednu 2012 pro­vedena změna za kombinaci Femara + Zoladex. Od června roku 2012 si však pacient stěžuje na opakované návaly horka, pocení a erytém v obličeji. Z po­čátku jsou tyto obtíže přikládány účinkům hormonoterapie, nicméně vzhledem k výmluvné symptomatologii je vyšetřena sérová hladina chromograninu A, která je zvýšena téměř 6krát nad normu. Následně je v září 2012 provedena octreotidová scintigrafie s pozitivním nálezem v oblasti hlavy pankreatu či duo­dena. Pacient však v tuto chvíli cítí únavu z mnohočetných vyšetření a opakovaného boje s nádorovým onemocněním a s odvoláním na svůj věk další došetření i event. operační řešení odmítá. Klinická symptomatologie současně s pozitivním nálezem na octreoscanu a ústupem klinických obtíží po aplikaci octreotidu však činí podezření na neuroendokrinní tumor gastrointestinálního traktu velmi pravděpodobným. Pacient je nyní v dobrém klinickém stavu s výbornou kvalitou života a na zavedené terapii bez větších subjektivních zdravotních obtíží. Genetické testování pacienta probíhá, nicméně v rodinné anamnéze udává pouze karcinom prsu u dcery diagnostikovaný ve 47 letech, další onkologicky nemocné příbuzné neguje.

Závěr:

Naše kazuistika ukazuje důležitou roli ter­ciární prevence onkologických pacientů i po desetiletích od ukončení protinádorové terapie prvního primárního tumoru. V případě mnohočetného výskytu malignity u jednotlivce či výskytu neobvyklých typů nádorů (např. karcinom prsu u muže) je pak třeba zvážit genetické vyšetření a z něj vyplývající možnosti sekundární prevence u zdravých příbuzných.

Datum přednesení příspěvku: 19. 4. 2013