Korelace DNA ploidie s lokalizací a biologickou povahou spontanního melanomu u psů – možný model

Úvod: Melanom představuje 7 % všech zhoubných nádorů psů a je nejčastějším novotvarem dutiny ústní a druhým nejčastějším subunguálním novotvarem psů. Na rozdíl od lidského maligního melanomu má melanom u psů i benigní formy. Pro melanom u psů je charakteristický variabilní histopatologický a cytologický nález a zvláště u amelanotických forem může být stanovení diagnózy obtížné. V 10–40 % případů nekorelují biologické vlastnosti benigních orálních a kožních melanomů s histopatologickým nálezem.

Cíle: V retrospektivní studii jsme sledovali mitotický index, DNA ploidii a parametry buněčného cyklu ve vztahu k lokalizaci a histopatologické diagnóze melanomu u psů. Naší snahou bylo zpřesnit diagnostiku a prognostiku melanomu u psů pro účely veterinární mediciny a zpřesnit údaje o modelu, který může být využit pro účely experimentální onkologie.

Metoda: Vyšetřili jsme 62 archivních vzorků melanomů psů. Lokalizace: kůže 16, oko 11, prst 10, tlama 21 a metastáza 4. Histologické typy: benigní benigní kožní melanom 6, složený melanom 5, maligní- melanocytický 41, amelanotický 5, uveální 2, metastázy 4.
Cytometrická DNA analýza. 50 µm silné řezy z bločků zalitých do parafinu byly deparafinizovány a rehydratovány. Z deparfinizovaných rehydratovaných řezů byla připravena suspenze jader roztokem pepsinu v ředěné HCl. Jádra jsme barvili propidium jodidem s RNázou a intenzitu fluorescence jsme měřili průtokovým cytometrem FACSCalibur, vyhodnocení získaných histogramů jsme prováděli softwarem ModFitt.
Statistické hodnocení: rozdíly ve výskytu aneuploidie mezi jednotlivými skupinami byly hodnoceny testem chi2 jako tabulka 2x2.

Výsledky a diskuse: Statisticky významný byl rozdíl ve výskytu aneuploidie mezi benigním melanomem (1 aneuploidní ze 14) a maligním (maligní a amelanotický) (21 ze 48) hladina významnosti p<0,05 test chi2 jako tabulka 2x2. Aneuploidie se nevyskytla u kožních melanomů, tento rozdíl byl statisticky významný proti ostatním lokalizacím (tlama, oko, lůžko drápu) hladina významnosti p<0,01 test chi2 jako tabulka 2x2. Mitotický index byl významně nižší u kožních melanomů než u nádorů jiných lokaliací.
Aneuploidiní nádory se častěji vyskytovaly u maligních forem a v lokalizacích, kde se častěji vyskytují maligní formy (tlama, oko, lůžko drápu). To je v souhasu s prací Bolona (Bolon B, Calderwood Mays MB, Hall BJ. Characteristics of canine melanomas and comparison of histology and DNA ploidy to their biologic behavior. Vet Pathol. 1990; 27: 96–102) i se zkušenostmi z humánní mediciny, kde u melanomu je DNA aneuploidie známkou horší prognózy (Ruiter DJ Clinical and pathologic diagnosis, staging and prognostic factors of melanoma and management of primary disease. Curr Opin Oncol. 1992; 4: 357–367).

Závěrem lze shrnout, že nález DNA aneuploidie u psího melanomu vzbuzuje podezření na maligní formu. Cytometrii lze pro její jednoduchost a rychlost použít ve veterinární patologii. Spontáně vzniklé nádory u malých zvířat mohou posloužit i jako velmi vhodný model pro onkologický výzkum.

Práce vznikla za finanční podpory VZ MŠMT 0021620813.