Kouření a karcinom močového měchýře

Konference: 2008 16. onkologicko-urologické sympozium a 12. mammologické sympozium

Kategorie: Genitourinární nádory

Téma: Karcinom močového měchýře I.

Číslo abstraktu: 003

Autoři: MUDr. Jana Katolická, Ph.D.; MUDr. Arne Rovný; MUDr. Petr Filipenský

Kouření cigaret je primární rizikový faktor pro vznik karcinomu močového měchýře, riziko jeho vzniku je u kuřáku 5x vyšší než u nekuřáků. Téměř polovina (47%) mužů a 37% žen zemřelých na karcinom močového měchýře ve Spojených státech byli kuřáci. Cigaretový kouř obsahuje široké spektrum chemických karcinogenů, zahrnujících polycyklické aromatické uhlovodíky, aromatické aminy a N-nitroso sloučeniny, které po metabolické transformaci katalyzované specifickými enzymy mohou vytvářet reaktivní metabolity schopné navázat se na DNA uroteliálních buněk a tak vyvolat její mutagenní změny. Wynder a Goldsmith, 1997 prokázali ve své studii signifikantně vyšší riziko (p>0,001) nádorového onemocnění močového měchýře u silnějších kuřáků cigaret (více než 20 cigaret za den) ale také i u kuřáků dýmek a doutníků. Nezjistili žádný ochranný vliv použití cigaretového filtru, prevalence onemocnění byla u kuřáků cigaret s filtrem a bez filtru stejná. Pokud kuřáci přestanou kouřit, riziko karcinomu močového měchýře klesá už během 2–4 let. Pokles míry rizika mívá exponenciální průběh, po 10–15 letech nekouření je relativní riziko u bývalých kuřáků už jen o málo vyšší než u lidí, kteří nikdy nekouřili.

Pro posouzení vlivů kouření na vznik zhoubných nádorů močového měchýře byla uskutečněná epidemiologická studie případů a kontrol.

Ve sledovaném období 2003–2005 dotazník vyplnilo 130 pacientů urologického oddělení Fakultní nemocnice u svaté Anny, u kterých byl diagnostikován karcinom močového měchýře a v kontrolní skupině 130 hospitalizovaných na ortopedické a II.interní klinice na oddělení endokrinologie téhož zdravotnického zařízení. V skupině pacientů bylo testováno 77,7% mužů a 22,3% žen.

U mužů v souboru pacientů bylo signifikantně víc bývalých i současných kuřáků než v kontrolní skupině. Jak v korigované tak v nekorigované hodnotě p se jedná o statisticky významný rozdíl p<0.001. Nikdy nekouřilo jen cca 27% pacientů a 73% kontrolních osob. U celkového počtu 95 kuřáků jak bývalých tak trvale kouřících ze skupiny nemocných bylo v průměru vykouřeno 211 420 kusů cigaret tj. v průměru 2 225 cigaret na osobu a u 35 kontrol 144 970 kusů tj. 4 140 cigaret na osobu. Minimální počet vykouřených cigaret u nemocných byl 2 555 a maximální 788 400.

V případě, že porovnáme rozdíl v maximálním počtu spotřebovaných cigaret mezi oběmi skupinami, je toto číslo více než dvojnásobné, ten rozdíl činí 423 400 kusů.

V mediánu věku, kdy muži v obou skupinách začali kouřit, nebyl zaznamenán významný rozdíl, pacientům bylo 19 let, kontrolám 18 let. Odpovídá to věku, kdy muži byli povolávaní na povinnou vojenskou službu. V obou skupinách bylo také potvrzeno, že první zkušenosti s cigaretou mívají mladí lidé již kolem 14. roku věku.

Také v souboru žen má nekuřáckou anamnézu významně víc kontrol (cca 89%) než pacientek (55%). Medián věku, kdy ženy začaly kouřit, je vyšší než u mužů, stejně jako věk prvních pokusů. V průměrném kumulativním počtu vykouřených cigaret se oba soubory žen nelišily.

Ve skupině kontrol z celkového počtu 27 žen je 7% současných a téměř 4% bývalých kuřaček, medián věku se začátek kouření byl 18 let a nejnižší věk 15 let. Kontroly tedy měly nižší věkovou hranici než pacientky. Z výsledků statistických testů vyplývá, že v souboru pacientů je větší procento bývalých i aktivních kuřáků než u kontrolní skupiny. U pacientů je také vyšší celkový počet vykouřených cigaret během celé doby kouření, což se však jeví jako statisticky významné jen v případě nekorigované p hodnoty. V celém souboru testovaných nebyl žádný kuřák dýmky nebo doutníků. Kouření jednoznačně představuje prvotní rizikový faktor.

Datum přednesení příspěvku: 26. 11. 2008