Léčebné možnosti hepatocelulárního karcinomu, karcinomu žlučníku a cholangiokarcinomu z pohledu ekonomických nákladů na léčbu

Konference: 2004 XXVIII. Brněnské onkologické dny a XVIII. Konference pro sestry a laboranty

Kategorie: Organizace, hodnocení a standardizace onkologické péče

Téma: Organizace a hodnocení onkologické péče

Číslo abstraktu: 194

Autoři: MUDr. Jiří Tomášek, Ph.D.; MUDr. Igor Kiss, Ph.D.; prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc.; MUDr. Jaroslav Boudný, PhD; P. Hrobař; K. Letochová

Hepatocelulární karcinom (HCC) a nádory žlučníku a žlučových cest patří v ČR k relativně méně častým diagnózám. Dlouhodobé remise rovnající se vyléčení dosahují jen někteří pacienti v časných stádiích onemocnění, kteří podstoupí radikální chirurgický výkon. Zlomek pacientů s HCC je indikován k transplantaci jater. Většina onemocnění je diagnostikována v pokročilejším stádiu, kdy je nádor primárně inoperabilní a léčba má převážně paliativní charakter. V terapii inoperabilního HCC je možný výběr z širšího portfolia intervenčních metod. Nejdelší tradici má perkutánní alkoholizace ložisek HCC pod CT nebo UZ kontrolou. V posledních 5 letech začínají dominovat moderní termoablační metody. Z nich nejrozšířenější je radiofrekvenční ablace pod CT kontrolou.
Vysokých léčebných odpovědí je dosahováno selektivní chemoembolizací nádorových ložisek. V případě mnohočetného HCC, kdy není možná selektivní chemoembolizace, je pro pacienta dobrou možností regionální intraarteriální chemoterapie cestou a. hepatica implantovaným portem. Systémová chemoterapie má v léčbě HCC neuspokojivé výsledky. Chemoimunoterapie je zatím ve stádiu klinického zkoušení. Dominantní roli při volbě optimálního léčebného postupu hraje nález radiodiagnostika. Hodnocena je především velikost ložisek, jejich anatomická lokalizace a vaskularizace, dostupnost jednotlivým intervenčním metodám. HCC vzniká velmi často v terénu jaterní cirhózy, která sama negativně ovlivň uje celkovou jaterní funkci a koagulační parametry. Před plánováním intervenčních výkonů je třeba mít jasnou představu o funkci jater a v určitých případech jsou nutná i některá speciální vyšetření (např. HIDA, rozšířené vyšetření hemokoagulace). Pro pacienty v horším klinickém stavu, špatnou jaterní funkcí nebo při velké pokročilosti onemocnění je jistě nejlepší volbou symptomatická terapie.
Je zřejmé, že náklady na léky jsou při komplexním přístupu k léčbě této diagnózy relativně malé. Kromě nákladů na event. resekční výkon dominuje relativně vysoká cena metod intervenční radiodiagnostiky s instrumetáriem často na jedno použití.
Nádory žlučníku a žlučových cest jsou také chirurgicky léčitelné a případně vyléčitelné jen v časném klinickém stádiu. Podstatnou součástí paliativní léčby je u těchto diagnóz zajištění drenáže žlučových cest při vzniku obstrukčního ikteru (ERCP nebo PTD). Význam má brachyterapie. Kvalitu života pozitivně ovlivň uje zavedení biliárního stentu. Nádory žlučových cest jsou sice relativně chemorezistentní, u části pacientů je ale dosaženo stabilizace nebo regrese onemocnění lokoregionální nebo i systémovou chemoterapií. Někteří pacienti mají prospěch i z chemoembolizace nebo termoablačních metod. Autoři ve svém sdělení hodnotí reálné náklady na komplexní léčbu hepatocelulárního karcinomu, karcinomu žlučových cest a žlučníku. Porovnávají ji se současnou úhradou této léčby zdravotní pojišťovnou a předpokládanou úhradou v systému DRG.

Datum přednesení příspěvku: 26. 5. 2004