LZE ZVÝŠIT ÚSPĚŠNOST SYSTÉMOVÉ LÉČBY HEPATOCELULÁRNÍHO KARCINOMU SORAFENIBEM?

Konference: 2014 XXXVIII. brněnské onkologické dny a XXVIII. konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Gastrointestinální nádory

Téma: X. Nádory slinivky, jater a žlučových cest

Číslo abstraktu: 009

Autoři: MUDr. Jiří Tomášek, Ph.D.; Doc. MUDr. Martin Oliverius

Východiska:

Pro velkou část pacientů s lokálně pokročilým a/ nebo metastatickým hepatocelulárním karcinomem (HCC) je jedinou možností protinádorové terapie systémová léčba. Cílem léčby je prodloužení přežití při dobré kvalitě života. Standardní léčbou v léto situaci je podání multikinázového inhibitoru sorafenibu (Nexavar®). Nejčastějšími nežádoucími účinky léčby je hand-foot syndrom (HFSR), průjem a slabost.

Cíl:

Účinnost a bezpečnost podání sorafenibu v běžné praxi hodnotila neintervenční klinická studie GIDEON (n = 3 200, z toho 1 113 pacientů z Evropy). Doporučené dávkování sorafenibu je 800 mg/ den s možnou úpravou dávky podle tolerance léčby. V běžné praxi je často voleno zahájení redukovanou dávkou. Relativně častým důvodem pro redukci dávky během léčby je vznik HFSR. Otázku, jak ovlivňuje efektivitu a bezpečnost léčby iniciální dávka sorafenibu, řešila subanalýza studie GIDEON, která byla publikována na kongresu ECC 2013 (Daniele B et al, abstrakt 2581). Výsledkem analýzy bylo zjištění, že většina (82,4 %) pacientů byla léčena iniciálně doporučenou dávkou 800 mg/ den. Incidence nežádoucích příhod (AE) byla obdobná při dávkování 800 mg/ den a 400 mg/ den s mírným zvýšením výskytu HFSR u vyšší dávky. Výsledky analýzy naznačují, že účinnost je spojena s dodržením doporučené dávky. Ve skupině s dávkou 800 mg/ den byla delší celková doba léčby sorafenibem, méně často docházelo k přerušení léčby a byla také tendence k prodloužení mediánu OS (12,1 vs 9,4 měsíce). Do neintervenční studie INSIGHT byli zařazováni pacienti léčení sorafenibem pro HCC ve 170 centrech Německa a Rakouska (n = 147). Na kongresu ILCA 2013 byla publikována analýza hodnotící spojitost mezi kožními nežádoucími účinky během prvních 60 dnů léčby při léčbě sorafenibem a časem do progrese (TTP) a OS (Reig M et al, abstrakt O-033). U pacientů s významnými kožními nežádoucími účinky během prvních 60 dnů léčby byl proti všem ostatním pacientům zaznamenán signifikantně delší TTP (8,1 vs 3,9 měsíce; p = 0,02) a OS (18,16 vs 10,1 měsíce; p = 0,009). Jiné časné nežádoucí účinky neměly vliv na celkové výsledky léčby. Časný výskyt kožní toxicity při léčbě sorafenibem by tedy neměl být signál k přerušení léčby, ale naopak k maximální podpůrné terapii s cílem udržet pacienta na účinné léčbě.

Závěr:

V českém registru HCC byly k únoru 2014 zaznamenány údaje celkem 668 pacientů, část byla léčena sorafenibem. Z nich bylo 62,6 % léčeno iniciálně plnou dávkou, 23,3 % dávkou 400 mg/ den, 8,9 % dávkou 200 mg/ den. Snahou by mělo být zvýšit podíl pacientů léčených iniciálně plnou dávkou.

Datum přednesení příspěvku: 24. 4. 2014