Konference: 2012 3. pražské mezioborové onkologické kolokvium Prague ONCO
Kategorie: Zhoubné nádory plic a průdušek
Téma: Postery
Číslo abstraktu: 053
Autoři: MUDr. Ondřej Fiala; prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc.; MUDr. František Brůha; Mgr. Zbyněk Bortlíček; MUDr. Jana Krejčí; RNDr. Marek Minárik, Ph.D.
Úvod
Molekulárně cílená léčba tyrozinkinázovými inhibitory, které blokují aktivaci kaskády receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR-TKI), představuje jednu z nových modalit léčby pokročilých stadií NSCLC. V klinické praxi jsou užívány dva tyto preparáty: erlotinib a gefitinib. Mutace genu EGFR, delece na 19. exonu a bodová mutace na 21. exonu (L858) jsou všeobecně uznávaným prediktorem dobré odpovědi na léčbu EGFR-TKI.
Cíle
Zmapovat incidenci mutací genu EGFR u pacientů s pokročilým NSCLC v naší populaci a posoudit vliv těchto mutací na efekt léčby EGFR-TKI.
Soubor pacientů a metody
Genetické vyšetření bylo provedeno celkem u 613 pacientů s pokročilým NSCLC (stadium IIIB, IV). Byly detekovány dva hlavní typy mutace genu EGFR, delece na 19. exonu a bodová mutace na 21. exonu (L858R). Bylo hodnoceno PFS a OS u 410 pacientů léčených EGFR-TKI (erlotinib, gefitinib) s validním záznamem v databázi. Přežití pacientů bylo stanoveno metodikou podle Kaplana-Meiera a porovnání přežití bylo provedeno log-rank testem.
Výsledky
Mutace genu EGFR byla prokázána u 73 (11,9 %) pacientů, 540 pacientů bylo nositeli wild-type EGFR genu. Delece na 19. exonu byla zjištěna u 49 pacientů, bodová mutace na 21. exonu (L858) u 22 pacientů, obě mutace byly zjištěny u 2 pacientů. Byl prokázán signifikantně vyšší výskyt mutací genu EGFR u pacientů s adenokarcinomem (14,9 % vs. 7,8 %, p = 0,008), žen (20,2 % vs. 7,1 %, p < 0,001) a nekuřáků (29,9 % vs. 7,0 %, p < 0,001). 60 pacientů s mutací genu EGFR a 350 pacientů s wild-type EGFR genem bylo léčeno EGFR-TKI. Medián PFS při léčbě EGFR-TKI u pacientů s mutací EGFR činil 7,2 měsíců vs. 2,0 měsíce u pacientů s wild-type EGFR (p<0,001), medián OS při léčbě EGFR-TKI u pacientů s mutací EGFR činil 14,5 měsíců vs. 7,5 měsíců u pacientů s wild-type EGFR (p = 0,019).
Závěr
Výskyt mutací genu EGFR u NSCLC v naší populaci i jejich zvýšený výskyt u pacientů s adenokarcinomem, žen a nekuřáků koreluje s daty, která byla publikována v literatuře. Byl zaznamenán vyšší výskyt EGFR mutací u pacientů s epidermoidním karcinomem, než jaký je popisován v literatuře. Výsledky analýzy potvrzují vysoký potenciál aktivačních mutací EGFR pro predikci dobrého efektu léčby EGFR- -TKI.
e-mail: fiala.o@centrum.cz
Datum přednesení příspěvku: 26. 1. 2012
