NÁŠ POHLED NA ADJUVANTNÍ A NEOADJUVANTNÍ CHEMOTERAPII U NÁDORŮ MOČOVÉHO MĚCHÝŘE

Konference: 2006 14. onkologicko-urologické sympozium a 10. mammologické sympozium

Kategorie: Genitourinární nádory

Téma: Karcinom močového měchýře II.

Číslo abstraktu: 010

Autoři: MUDr. Jana Katolická, Ph.D.; MUDr. Arne Rovný; MUDr. Petr Filipenský

Karcinom močového měchýře je pátým nejčastějším nádorovým onemocněním v Evropě a čtvrtou nejčastější malignitou v USA. Asi 80 % pacientů je postiženo povrchovým onemocněním, postihujícím sliznici a 20 % onemocněním infiltrujícím svalovinu močového měchýře. U pacientů s lokalizovaným svalovinu infiltrujícím onemocněním je standardním terapeutickým postupem radikální cystectomie s pelvickou lymfadenektomií.
U pacientů léčených pouze chirurgicky dochází ve 30 % k rekurenci choroby, z toho 7 % recidív je lokálních a 22 % nemocných má vzdálené metastázy. Důvod k radikalitě chirurgického výkonu je tedy jas- ně daný, nutno ale snížit riziko vývoje vzdálených metastáz a prodloužit přežití nemocných s invazivním karcinomem močového měchýře.

Invazivní karcinom močového měchýře je považován za systémové onemocnění.

Literární prameny uvádějí pětileté přežívání u karcinomů močového měchýře stadia T0 v 75–100 %, v stadiu T1 60–80 %, v stadiu T2 30–70 %, T3 7–30 % a v stadiu T4 0–20 %; desetileté u stadia T0 21 %, T1 15–67 %, u stadia T2 13–44 %, u stadia T30–11 % a deset let nepřežívá žádný z pacientů.

Současný pohled na adjuvantní (pooperační) a zejména neoadjuvantní (předoperační) chemoterapii poukazuje na obecně známý fakt, že infiltrující karcinom močového měchýře je spojen s vysokým rizikem relapsu. Potenciální užitek adjuvantní chemoterapie je podporován známou chemosensitivitou a jen malým, ale konsistentním počtem vyléčených nemocných s metastatickým onemocněním. Přes četné studie je role adjuvantní a také neoadjuvantní chemoterapie nejistá.
U lokálně pokročilého a metastazujícího karcinomu močového měchýře studie fáze III. srovnávající dvoukombinaci gemcitabin a cisplatina se čtyřkombinací M-VAC prokázala lepší toleranci s minimálně stejným efektem pro kombinaci gemcitabin a cisplatina.
GEMCITABIN i KARBOPLATINA jsou prokazatelně účinné v léčbě nádorů močového měchýře. Karboplatině byla dána přednost před cisplatinou, má řadu předností, není nefrotoxická, má lepší snášenlivost a možnost ambulantní aplikace. Ve stadiu II a III je zkoumána účinnost chemoterapie v neoadjuvantní aplikaci a ve stadiu IV v adjuvantním podání.
Naším cílem je zhodnotit toleranci této kombinace, procento dosažených remisí, délku trvání bezpříznakového období, délku celkového přežití a kvalitu života nemocných léčených na našem oddělení v adjuvantním a neoadjuvantním podání.

Datum přednesení příspěvku: 30. 11. 2006