NAŠE ZKUŠENOSTI S RADIKÁLNÍMI OPERACEMI PRO KARCINOM LEDVINY S NÁDOROVÝM TROMBEM STUPNĚ III A IV

Konference: 2006 14. onkologicko-urologické sympozium a 10. mammologické sympozium

Kategorie: Genitourinární nádory

Téma: Nádory ledvin - operační léčba

Číslo abstraktu: 016

Autoři: doc. MUDr. Ivan Kawaciuk, CSc.; prof. MUDr. Ivan Vaněk, DrSc.; MUDr. Jan Vojáček; J. Jerie; M. Horn; V. Kaliská

U nemocných s karcinomem ledviny můžeme nalézt angioinvazi do drobných žil nebo do renální žíly či do dolní duté žíly(VCI). Angioinvaze do VCI je nalézána u 5–10 % nemocných. Častější je postižení pravostranné (2–3:1). Podle rozsahu trombu do dolní duté žíly, lze nemocné dělit různým způsobem. V praxi se uplatňovalo klasické dělení podle Lieskovského do tří skupin, kde při prvním stupni trombus dosahuje do úrovně pod odstup vena hepatica (48 %), ve druhém dosahuje nad úroveň odstupu vena hepatica, ale ne do pravé síně (40 %). Při třetím stupni této klasifikace zasahuje trombus do pravé síně (12 %).

Většina autorů však dnes používá základní čtyřstupňové dělení (Neves a Zincke) dle úrovně kraniálního šíření nádorového trombu. Zde trombus v renální žíle představuje stupeň I, trombus v dolní duté žíle zasahující infrahepaticky stupeň II a retrohepaticky pak je stupeň III. Stupeň IV je vyhrazen pro trombus zasahující až do pravé síně. Ciancio upřesnil čtyřstupňovou klasifikaci rozdělením třetího stupně do čtyř podskupin:
  • IIIa infrahepatický trombus

  • IIIb hepatický trombus

  • IIIc suprahepatický – infradiafragmatický trombus

  • IIId suprahepatický – supradiafragmatický infraatriální trombus

Odstranění trombu zasahujícího do pravé síně (stupeň IV) vyžaduje úzkou spolupráci urologa s kardiochirurgy se současnou torakotomií a použitím přístroje pro mimotělní oběh. Při odstranění trombu dosahujícím nad odstup hepatálních žil, ale pod úroveň bránice (stupeň IIIa-c), lze s výhodou využít operačních techniky z transplantace jater. Ta umožňuje jednak mobilizaci jater od dolní duté žíly a současně mobilizaci dolní duté žíly od zadní stěny břišní. Tím je možné bezpečně založit turnikety na suprahepatickou dutou žílu, kontralterální renální žílu, dolní dutou žílu nad bifurkací a hepatický pedikl. Potom z dlouhé kavotomie a tomie renální žíly kompletně (bez defragmentace) odstraníme celý trombus.

V letech 2003–2006 jsme operovali na Urologické klinice 7 nemocných (4 muže a 3 ženy) průměrného věku 73,6 let (62–80 let) s nádorovou trombózou dolní duté žíly stupně III (3 pacienti) a IV (4 pacienti).

Samotná přítomnost nádorové trombózy dolní duté žíly má jen omezený vliv na přežití nemocných s karcinomem ledviny. Cherrie a spol. dosáhli pětiletého přežití u 53 % nemocných. Ovšem u nemocných se současnou infiltrací perirenální tukové tkáně nebo postižením regionálních lymfatických uzlin, bylo dvouleté přežití pouze v 35 %.

V případě kombinace přítomnosti nádorové trombózy dolní duté žíly a nálezu vzdálených metastáz má šanci na dvouleté přežití jen 5 % nemocných a indikace k chirurgické léčbě je zde přísně individuální.

Datum přednesení příspěvku: 29. 11. 2006