Neuroendokrinní tumor plic • Pulmonary neuroendocrine tumour

Konference: 2008 XVI. Západočeské pneumoonkologické dny

Kategorie: Zhoubné nádory plic a průdušek

Téma: Konference bez tematických celků

Číslo abstraktu: 2008_17

Autoři: Doc. MUDr. Teodor A. Horváth, CSc.; MUDr. Martin Sobotka; MUDr. Ladislav Mitáš; MUDr. Helena Bartoňková; MUDr. Marta Číhalová; MUDr. Mojmír Moulis; MUDr. Barbora Garajová; MUDr. Jaroslav Ivičic; doc. MUDr. Radek Lakomý, Ph.D.; MUDr. Karel Starý; MUDr. Stanislav Špelda; MUDr. Ivo Hanke, Ph.D.; prof. MUDr. Jindřich Vomela, CSc., LLM; MUDr. Mária D. Horváthová

Úvod

Nečetné plicní neuroendokrinní tumory (PNET) představují morfologicky pestrou a biologicky málo zmapovanou skupinu široké škály chování.

Materiál a metody

Retrospektivní pohled do dokumentace nemocných, u nichž byla v pětiletém období 2003–2007 na Chirurgické klinice Lékařské fakulty Masarykovy univerzity ve Fakultní nemocnici v Brně-Bohunicích provedena klasická otevřená anebo VATS operace plic pro nádor. Histologická diagnóza byla stanovena z 10 % formalínem fixovaného materiálu vloženého do parafinových bloků. Histopatologická diagnostika čerpá z hematoxylinových-eozinových preparátů, doplněných imunohistochemickými postupy TTF1, CK7,CK20, SNPTF,CD56, AE1/3 a ki67.

Výsledky

V souboru operovaných osob (n = 253) prokázala histopatologie PNET u celkem 23 jedinců (11 mužů a 12 žen), tj. u 9,1 % z celkového počtu pacientů v této distribuci histologických typů: 34 %, tj. osm typických karcinoidů (TCAL),13 %, tj. tři atypické karcinoidy (ACAL), 22 %, tj. pět (!) malobuněčných karcinomů (SCLC) a 31 %, tj. sedm neuroendokrinních velkobuněčných karcinomů (LCNEC). Provedli jsme 13 lobektomií, 3 pneumonektomie, 3 bilobektomie, 1 klínovitou resekci, 3 explorativní torakotomie. V globálním pohledu žije 17 pacientů (9 žen a 8 mužů), 6 pacientů zemřelo. V kompletní remisi je 11 osob, 1 v parciální remisi, 2 ve stadiu stabilizované nemoci a 3 s progredujícím onemocněním. Na progresi základního onemocnění (PD) zemřeli čtyři ze šesti zemřelých (2 SCLC, 2 LCNEC), jeden na aspergilovou infekci po agresivní chemoterapii ACAL a jeden na centrální mozkovou příhodu (CMP) v pooperačním období.

Z partikulárního rozboru plyne: Nejčetnější část souboru představuje 8 operovaných pro TCAL. Sedm z nich žije v kompletní remisi (CR), jeden 73letý muž zemřel na CMP. ACAL jsme zjistili pouze u 3 osob. Dvě žijí – jedna s CR 37m po exploraci s následnou kurativní RT 72Gy, druhá 23m se SD po adjuvantní radioterapii a chemoterapii. Příčinou smrti třetí z nich byla generalizovaná mykóza. Diagnóza LCNEC zahrnuje skupinu 7 osob. Dvě zemřely na PD 3m a 13m po operaci, jedna žije 22m s PD, jedna žije 13m se stabilizovanou nemocí (SD), další žije 10m v parciální remisi (PR). Pouze dvě osoby z LCNEC skupiny 10m a 31m po operaci jsou v CR. Kohortu 5 chirurgických SCLC reprezentují 2 zemřelí (8m a 11m po operaci), jedna pacientka 20m po operaci je ve stadiu SD a 2 pacienti 46m a 48m po operaci jsou v kompletní remisi (!). Viz TAB 1.

Další zkratky a vysvětlivky v TAB1.
biLE – bilobektomie. COM – důležité komorbidity. EXP – explorativní torakotomie. F – žena KOD – pohlaví pacienta + číselná složka kódu představující rok narození. LE – lobektomie. M – muž. PNE – pneumonektomie. PT 1/1 až 5/23 – pacient, včetně pořadí ve studii. RC – klínovitá resekce plic.

Diskuse

Společný postup s unifikací charakteristik pacientů a diagnostických metod, s jasně definovanými atributy léčby a vybranými doplňkovými údaji zajistí akceleraci poznání a pomůže zlepšovat výsledky léčby osob postižených PNET.

Závěr

V roce 2008 je pouhých 40 % pacientů operovaných v letech 2003–2007 pro PNET v kompletní remisi. Podle očekávání žijí především nemocní po operaci pro typický karcinoid. Navzdory statistikám dva z pěti nemocných operovaných pro malobuněčný karcinom plic přežívají čtvrtý rok bez známek onemocnění. Plicní neuroendokrinní tumory se podílí necelou desetinou na chirurgickém materiálu vybraného pětiletého období. Tvoří méně než pět procent našeho dispenzáře. Všechny tyto skutečnosti společně s poznatky shromážděnými retrospektivním hodnocením dokumentace podporují optimální formu výzkumu i léčby: multiinstitucionální spolupráce ©20080928TAH.

Datum přednesení příspěvku: 13. 11. 2008