NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY BIOLOGICKÉ LÉČBY Z POHLEDU DERMATOVENEROLOGA

Východiska:

Biologická neboli cílená terapie v onkologii zahrnuje skupinu léčiv, které ovlivňují přímo molekulární cíle odpovědné za vznik, růst a diferen­ciaci nádorových buněk. Využívají moderní znalosti molekulárního mechanizmu vzniku malignit pro cílený zásah potlačující tento patologický proces. Některé z těchto molekulárních cílů jsou typické pro nádorové buňky, ale najdeme je také na zdravých buňkách, proto stejně jako každá léčba má i cílená terapie své nežádoucí účinky. Nejčastěji se setkáváme s mírnými a krátkodobými vedlejšími účinky, jsou však popisovány i závažné reakce.

Cíl:

Prezentace má za cíl in­formovat publikum o projevech kožní toxicity biologické léčby a o možnostech ovlivnění těchto projevů. Kožní změny se mohou objevit u více než 50 % pa­cientů a typicky se s těmito projevy setkáváme u látek ze skupiny inhibitorů EGFR. Kožní změny vznikají obvykle postupně, v průběhu několika dnů až týdnů a nejsou projevem alergické reakce. K projevům kožní toxicity řadíme pruritus, suchost kůže, akneiformní papulopustulózní exantém, fotosenzibilizaci, změny na nehtech, vlasech, ochlupení atd. Zpravidla jsou tyto potíže mírné a po ukončení léčby spontánně odeznívají. Výrazné kožní změny ale postihují 5-20 % pa­cientů a můžou být důvodem přerušení nebo předčasného ukončení léčby, proto je velmi důležitá profylaxe a správná péče o kůži ihned při zahájení terapie. Hlavní roli v profylaxi hraje zejména edukace pacienta. U závažnějších případů s těžšími projevy kožní toxicity je neméně důležité časné zavedení adekvátní zevní či celkové terapie, která může výrazným způsobem zmírnit potíže pacienta a přispět k dobrému průběhu onkologické léčby.