Konference: 2005 XXIX. Brněnské onkologické dny a XIX. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Nádorová biologie/imunologie/genetika a buněčná terapie
Téma: Nádorová imunologie a imunoterapie
Číslo abstraktu: 187
Autoři: Doc. RNDr. Lenka Zdražilová Dubská, Ph.D.
NK-T buňky představují subpopulaci T-lymfocytů,
která nese řadu znaků NK-buněk, a jsou tedy součástí jak adaptivní
tak vrozené imunitní obrany. Kombinací charakteristik jak NK-buněk
tak T-lymfocytů vzniká unikátní povaha NK-T buněk: stejně jako
NK-buňky jsou schopny cytolytické reakce granzym/perforinovým
mechanizmem nebo prostřednictvím death ligandů a
neproliferují klonální expanzí. Na rozdíl od NK-buněk však nejsou
primárně stimulovány systémem aktivačních a inhibičních receptorů,
ale interakcí svého specifického TcR s glykolipidovými antigeny
prezentovanými v kontextu CD1d, molekuly podobné HLA třídy I (MHC
type I-like), a stejně jako T-lymfocyty mají paměťový fenotyp.
Dvojakost charakteru NK-T buněk se odráží také v produkci cytokinů;
NK-T buňky mají schopnost po aktivaci produkovat značné množství
cytokinů, a to jak prozánětlivých TH1 – jako jsou
interferon γ a TNF – stimulujících cytotoxickou reakci, tak
supresivních TH2 cytokinů – jako jsou IL-4, IL-10 a
IL-13. Různorodé spektrum cytokinů produkovaných NK-T buňkami
ukazuje na jejich výrazný imunoregulační potenciál, z něhož ovšem
není snadné vyvodit jednoznačný efekt. Úloha NK-T buněk je
kontroverzní i v rámci protinádorové imunity, přestože role
imunitního stavu – především jeho nespecifické složky – při
kontrole nádorového růstu a diseminace je klíčová. In vitro jsou
stimulované NK-T buňky schopny cytotoxické aktivity směrem k buňkám
různých nádorových linií, podobně jako NKbuňky (Gritzapis et
al. 2002). Nicméně, z experimentů na myších modelech vyplývá
imunosupresivní úloha NK-T buněk při indukci tolerance vlastního,
kdy jsou schopny tlumit rozvoj autoimunopatologické reakce (Seaman
2000), a také při potlačení protinádorové imunity (Terabe et
al. 2000; Moodycliffe et al. 2000). Klinická data
týkající se NK-T buněk u onkologických pacientů zatím chybí.
NK-T buňky se nacházejí v různých tělních tekutinách a ve většině orgánů; v periferní krvi je možné je detekovat většinou jako CD3+CD56+ lymfocyty. Na základě flow cytometrické analýzy lymfocytárních subpopulací bylo stanoveno relativní a absolutní zastoupení NK-T buněk v periferní krvi a tato data byla retrospektivně vyhodnocena vzhledem k stavu pacienta. Ti byli zařazeni do jedné ze čtyř skupin: (i) neonkologičtí pacienti, pacienti (ii) s nově diagnostikovaným tumorem, (iii) s diseminovaným onemocněním a (iv) s onkologickým onemocněním v remisi. Přestože většina pacientů ve skupině (iii) se vzdálenými metastázami byla imunokompromitovaná v důsledku probíhající chemo a/nebo radioterapie, byl absolutní počet NK-T buněk u tohoto souboru nejvyšší v porovnání se zbylými skupinami, přičemž významně vyšší (P<0,01) než u pacientů s remisí (iv) a neonkologických (i). U pacientů s nově diagnostikovaným onemocněním jsme zjistili také signifikantně (P<0,01) vyšší zastoupení těchto lymfocytů oproti skupinám (i) a (iv). Dynamiku relativního i absolutního počtu NK-T buněk v průběhu léčby jsme zaznamenali i na některých kazuistikách. V některých případech došlo ke graduálnímu poklesu zastoupení těchto buněk v populaci lymfocytů při zahájení chemo a/nebo radioterapie; stejně tak jsme pozorovali výrazný nárůst NK-T buněk při progresi maligního onemocnění.
Naše interpretace prezentované pilotní studie: NK-T buňky mohou reagovat na nárůst nádorové masy a to jednak díky antigen-specifickému mechanizmu jako T-lymfocyty a také nespecificky přirozeně jako NK-buňky. Otázkou však zůstává, zda má toto působení přínos pro pacienta, kdy NK-T buňky působí cytotoxicky směrem k maligním buňkám, nebo zda z působení NKT buněk benefituje zhoubný nádor, kdy převažuje supresivní složka v podobě produkce IL-13 a dochází k protektivnímu účinku tělu vlastních buněk. Nabízí se tedy prospektivní pozorování zastoupení NK-T buněk u onkologických pacientů vzhledem ke stavu onemocnění v kombinaci se sledováním souvisejících parametrů jako jsou produkce IL-13 a poměr TH1 a TH2 T-lymfocytární buněčné odpovědi.
Literatura:
NK-T buňky se nacházejí v různých tělních tekutinách a ve většině orgánů; v periferní krvi je možné je detekovat většinou jako CD3+CD56+ lymfocyty. Na základě flow cytometrické analýzy lymfocytárních subpopulací bylo stanoveno relativní a absolutní zastoupení NK-T buněk v periferní krvi a tato data byla retrospektivně vyhodnocena vzhledem k stavu pacienta. Ti byli zařazeni do jedné ze čtyř skupin: (i) neonkologičtí pacienti, pacienti (ii) s nově diagnostikovaným tumorem, (iii) s diseminovaným onemocněním a (iv) s onkologickým onemocněním v remisi. Přestože většina pacientů ve skupině (iii) se vzdálenými metastázami byla imunokompromitovaná v důsledku probíhající chemo a/nebo radioterapie, byl absolutní počet NK-T buněk u tohoto souboru nejvyšší v porovnání se zbylými skupinami, přičemž významně vyšší (P<0,01) než u pacientů s remisí (iv) a neonkologických (i). U pacientů s nově diagnostikovaným onemocněním jsme zjistili také signifikantně (P<0,01) vyšší zastoupení těchto lymfocytů oproti skupinám (i) a (iv). Dynamiku relativního i absolutního počtu NK-T buněk v průběhu léčby jsme zaznamenali i na některých kazuistikách. V některých případech došlo ke graduálnímu poklesu zastoupení těchto buněk v populaci lymfocytů při zahájení chemo a/nebo radioterapie; stejně tak jsme pozorovali výrazný nárůst NK-T buněk při progresi maligního onemocnění.
Naše interpretace prezentované pilotní studie: NK-T buňky mohou reagovat na nárůst nádorové masy a to jednak díky antigen-specifickému mechanizmu jako T-lymfocyty a také nespecificky přirozeně jako NK-buňky. Otázkou však zůstává, zda má toto působení přínos pro pacienta, kdy NK-T buňky působí cytotoxicky směrem k maligním buňkám, nebo zda z působení NKT buněk benefituje zhoubný nádor, kdy převažuje supresivní složka v podobě produkce IL-13 a dochází k protektivnímu účinku tělu vlastních buněk. Nabízí se tedy prospektivní pozorování zastoupení NK-T buněk u onkologických pacientů vzhledem ke stavu onemocnění v kombinaci se sledováním souvisejících parametrů jako jsou produkce IL-13 a poměr TH1 a TH2 T-lymfocytární buněčné odpovědi.
Literatura:
- Gritzapis AD, Dimitroulopoulos D, Paraskevas E, Baxevanis CN,
Papamichail M. Large-scale expansion of CD3(+)CD56(+) lymphocytes
capable of lysing autologous tumor cells with cytokine-rich
supernatants. Cancer Immunol Immunother. 2002 51:440-8.
- Seaman WE. Natural killer cells and natural killer T
cells.Arthritis Rheum. 2000 43:1204-17.
- Terabe M, Matsui S, Noben-Trauth N, Chen H, Watson C, Donaldson
DD, Carbone DP, Paul WE, Berzofsky JA. NKT cellmediated repression
of tumor immunosurveillance by IL-13 and the IL-4R-STAT6
pathway.Nat Immunol. 2000 1:515-20.
- Moodycliffe AM, Nghiem D, Clydesdale G, Ullrich SE. Immune suppression and skin cancer development: regulation by NKT cells. Nat Immunol. 2000 1:521-5.
Datum přednesení příspěvku: 26. 5. 2005