Otazníky nad závěry výsledky průzkumu provádění preventivních prohlídek a onkologické prevence pojištěncům vyššího věku

Trvale kladený důraz na aktivní realizaci, kontrolu provádění preventivních prohlídek a onkologické prevence v primární péči v průběhu života člověka a to nejen v produktivním, ale také vyšším věku, lze považovat za jednu z dominantních podmínek cílů politiky Zdraví 21. V preventivní péči o člověka ve starším a pokročilém věku, charakterizovaném experty SZO hranicí 60-74 let a 75 a více let, se kombinují prostředky primární, sekundární a terciární prevence, přičemž je kladen důraz především na prevenci sekundární a rehabilitační péči. Cílem je zajistit komplexní zdravotně sociální péči o zdravotně postižené občany a předejít tak vzniku závislosti, nesoběstačnosti nebo ji maximálně oddálit a tímto zároveň ovlivnit socioekonomické důsledky. Takto lze m.j. předejít např. trvalému umístění nemocné osoby do ústavního zařízení.
Podkladem k provedení průzkumu byla zjištění, která ve sledovaném časovém horizontu dokladovala nízký, až alarmující procentuální podíl provedených preventivních prohlídek pojištěncům vyššího věku. Stejná zjištění dokladuje i provedený průzkum ústavem sociálního lékařství UK v Plzni.
Cílem průzkumu, s využitím sociologických metod, bylo zmapovat znalost pojmu preventivní prohlídka, onkologická prevence, s cílem pokusit si vzpomenout na jejich poslední provedení praktickým lékařem. Revizním lékařem, za přítomnosti asistentky, byl v této souvislosti s náhodně vybraným souborem padesáti pojištěnců ve věku nad 60 let, proveden standardizovaný rozhovor v jejich vlastním domácím prostředí. Jednalo se o pojištěnce HZP, v trvalé registraci praktického lékaře a v péči sester agentur domácí péče v období r. 2002-2003.
Závěr:
Z pohledu informovanosti pojištěnců byly výsledky rozhovorů hodnoceny jako málo uspokojivé, spojené navíc s otazníky ke zodpovězení poskytovatelem, ke společnému řešení a vyřešení ve vzájemné spolupráci poskytovatele s plátcem péče, především ve vztahu k pojištěnci. Z malého souboru oslovených pojištěnců-specifické skupiny seniorů-nelze sice provádět objektivní, či plošné závěry, avšak výsledkům rozhovorů nelze upírat jejich určitou vypovídající schopnost.