PREDIKTORY TROMBOEMBOLICKÝCH PŘÍHOD U PACIENTŮ S KARCINOMEM PLIC

Východiska:

Tromboembolická nemoc (TEN) je častým onemocněním pacientů s maligními nádory, významně zvyšujícím morbiditu a mortalitu a zároveň snižujícím kvalitu jejich života. Mezi solidní nádory s nejvyšší incidencí TEN patří karcinom plic. Patofyziologickým vysvětlením trombofilie jsou změny ve­doucí k hyperkoagulaci - zejména produkce prokoagulačních faktorů přímo nádorovými buňkami, poškození cévní stěny a stáza krve zapříčiněná kompresí cév, přímým prorůstáním a metastazováním nádoru.

Soubor pacientů a metody:

Za období roku 2006-2010 byli sledováni pacienti s diagnostikovaným primárním karcinomem plic. Diagnostika tromboembolických příhod byla zjištěna na základě standardního diagnostického postupu, přičemž riziko bylo au­tomaticky určeno jako vysoké. Pro popis dat byly použity standardní popisné statistiky; absolutní a relativní četnost jednotlivých kategorií pro kategoriální proměnné, medián a 5-95% percentil v případě spojitých proměnných. Analýza kategoriálních proměnných byla doplněna analýzou frekvenčních tabulek. Celkem bylo zařazeno 950 pacientů, z toho 600 mužů a 350 žen. Střední věk všech pacientů byl 64 let.

Výsledky:

Nejčastěji se vyskytujícím histologickým podtypem se ukázal spinocelulární karcinom (23,8 %), následován adenokarcinomem (23,8 %), malobuněčným karcinomem (18,4 %) a nemalobuněčným bez bližší specifikace (NOS). Z přidružených onemocnění se nejčastěji vyskytovala hypertenze (39,6 %), CHOPN (38,2 %), diabetes mellitus (19,4 %), cévní onemoc­nění mozku 9,6 % a srdeční selhání (7,7 %).

 Závěr:

Zjištěná incidence 8,4 % závažných tromboembolických příhod u pacientů s karcinomem plic je vysoká, nejvyšší u pacientů s adenokarcinomy, v pokroči­lém stadiu onemocnění a onkologicky léčených. Byl zjištěn významně vyšší medián hladiny trombocytů v době diagnózy onkologického onemocnění u pa­cientů s tromboembolickou příhodou, kdy při hladině trombocytů nad hranicí 330,5 x 109 je OR výskytu zá­važné TEN 3,66 (2,25-5,96). Z přidružených onemoc­nění bylo identifikováno jako nejrizikovější pro vznik TEN srdeční selhání - OR 13,48 (7,80-23,28). Většina tromboembolických příhod u pacientů léčených che­moterapií byla zaznamenána v krátké době od je­jího zahájení (26,4% v prvním měsíci, s postupnou klesající tendencí), přičemž většina tromboembolických příhod vznikla do 6 měsíců od zahájení chemo­terapie. Laboratorně se jeví významným prediktorem zvýšená hladina trombocytů.