PREFEROVANÁ ČASOVÁ PERSPEKTIVA, SMYSL ŽIVOTA A VÝSKYT DEPRESIVNÍCH SYMPTOMŮ U ŽEN NAD 50 LET S KARCINOMEM PRSU

Konference: 2014 5. pražské mezioborové onkologické kolokvium Prague ONCO

Kategorie: Psychologie v onkologii

Téma: Postery

Číslo abstraktu: 39

Autoři: Lucie Kociánová; doc. PhDr. Zdeněk Vtípil, CSc.

Úvod

Rakovina, jakožto onemocnění často s letální prognózou, je vždy velkým zásahem do života člověka. S přijetím role pacienta dochází u jedince k určitým změnám v osobnosti a jeho chování (např. Edelman, 2005; Tijhuis, et al., 2000; Watson, et al., 2005) – restrukturují se životní hodnoty jedince (Miller 1981; Wainstock, 1991), mění se jeho prožívání, jeho vztah ke světu, druhým lidem, v neposlední řadě též postoj k jednotlivým časovým obdobím v životě, tzv. časová perspektiva (Zimbardo, 2008; Holman a Zimbardo, 2009). Časová perspektiva má dle Zimbarda (2008) pět dimenzí: negativní a pozitivní minulost, hédonistická a fatalistická přítomnost, budoucnost.

Cíl

Hlavním cílem studie bylo porovnat skupinu relativně zdravých žen se souborem žen s rakovinou prsu ve třech oblastech: výskyt deprese, míra naplnění v životě a preferovaná časová perspektiva.

Metodika

Ve studii byly použity 3 dotazníky: ZSDS, ZTPI a ESK škála. Byly vytvořeny 2 šedesátičlenné soubory žen nad 50 let – první skupinou byly ženy s karcinomem prsu, druhou relativně zdravé ženy. Do náboru respondentek byly zapojeny nemocnice, sdružení onkologických pacientů a univerzity třetího věku. Možnost účasti ve studii byla zcela dobrovolná, podmíněná informovaným souhlasem a ošetřena souhlasy etických komisí jednotlivých zaří zení. Data byla statisticky zpracována s využitím funkcí popisné statistiky, Fisherova F-testu, Studentova t- testu (s ne/rovností rozptylů) při hladině významnosti 0, 05 % a korelace Pearsonova koeficientu (při 5% hl. v., N=60, rkrit=0,25).

Výsledky

V dotazníku ZTPI byly hodnoty žen s karcinomem prsu téměř ve všech dimenzích bodově nadprůměrné. Výjimku tvořila dimenze budoucnosti, která byla více ohodnocena souborem relativně zdravých žen. Tento soubor také vykazoval snížené skóre v dimenzi fatalistické přítomnosti. Oproti normě se oba soubory více vztahovaly k dimenzi pozitivní minulosti.

Ve výstupech dotazníku ZSDS byl nalezen statisticky významný rozdíl (tstat=2,96 > tkrit=1,98), ženy s karcinomem prsu vykazovaly více depresivních symptomů.

Rovněž mezi celkovými skóre ESK škály byl zjištěn signifikantní rozdíl (tstat= , 68 < tkrit=1,98), v tomto dotazníku dominovaly relativně zdravé ženy.

Posledním cílem studie bylo definování vzájemného vztahu mezi jednotlivými dimenzemi dotazníků ZTPI a ESK. Zde uvádíme souhrn výsledků:

U souboru žen s karcinomem prsu jsme zjistili tyto závislosti:

  • negativní korelace celkového skóre ESK a dimenzí negativní minulost (r=-0,55), fatální (r=-0,49) a hédonistická přítomnost (r=-0,35);
  • pozitivní korelace celkového skóre ESK a dimenzí pozitivní minulost (r=0,2) a orientace na budoucnost (r=0,25).

U souboru relativně zdravých žen byly prokázány tyto vazby:

  • negativní korelace celkového skóre ESK s dimenzemi negativní minulost (r=-0,28) a fatalistická přítomnost (r=-0,35);
  •  pozitivní korelace celkového skóre ESK a dimenzí pozitivní minulost (r=0,43) a budoucnost (r=0,26).

Závěr

Z výstupů studie vyplývá, že ženy s karcinomem prsu jsou více orientovány na fatalistickou přítomnost a negativní minulost, což svědčí o pocitech rezignace, bezmoci, prožitcích ztráty a dezorientace. Na rozdíl od relativně zdravých žen se ženy s karcinomem prsu odklánějí od budoucnosti, neboť ji považují za příliš nejistou.

Při zpracování dat dotazníku ZSDS a ESK škály jsme došli k tezi, že u relativně zdravých žen se vyskytuje méně depresivních symptomů. Navíc oproti ženám s karcinomem prsu se relativně zdravé ženy jeví více odhodlané, aktivnější, se stabilnějším sebepojetím. Celkově mají větší tendence ovlivňovat své směřování v životě.

Při zjišťování míry těsnosti vztahu mezi jednotlivými dimenzemi časové perspektivy a míry naplnění v životě se u obou souborů ukázalo, že pasivní, rezignovaný postoj a traumatické zkušenosti jsou spojeny s pocitem odcizení, dezorientací a bezsmyslností. Naproti tomu ukotvenost ve světě, optimistické ladění, pocity stability a vitality se vyskytují spíše u lidí prožívajících vyšší míru naplněnosti v životě.

e-mail: luc.k@seznam.cz

Datum přednesení příspěvku: 23. 1. 2014