Přínos neoadjuvantní chemoterapie pro léčbu časných stádií karcinomu děložního hrdla

Úvod: Neoadjuvantní chemoterapie (NACT) je používána ke zlepšení podmínek pro následnou radikální léčbu. V terapii zhoubných nádorů děložního hrdla je podávána s cílem zmenšit nádor a změnit tak nepříznivé anatomické poměry před následným radikálním operačním výkonem, méně často její aplikace předchází primární radioterapii. Indikována je u lokálně pokročilých zhoubných nádorů děložního hrdla počínaje stádiem IB2. Odpovědi na podání NACT umožňující následný radikální operační zákrok je dosaženo v 62-90%. Kompletní patologické odpovědi je dosaženo v 5–40%.

Většina publikací se zaměřuje na hodnocení vhodného cytostatika nebo kombinace cytostatik a posouzení přínosu NACT pro prognózu onemocnění, třebaže je hlavním důvodem pro aplikaci umožnění radikální operační léčby a snížení její morbidity. Pouze výjimečně jsou v literatuře hodnoceny parametry operability po podání NACT. Zcela dominují studie z evropských a asijských pracovišť. Na našem pracovišti se NACT v managementu léčby lokálně pokročilých karcinomů děložního hrdla (IB2, IIA – bulky a IIB s incipientní invazí do parametria) používá od roku 2004. Cílem naší práce bylo zhodnotit přínos podání NACT pro operabilitu, peroperační a pooperační morbiditu.

Metodika: Do studie bylo zařazeno 24 pacientek s dlaždicobuněčným karcinomem děložního hrdla, u nichž byla od 1/2004 do 6/2006 provedena radikální hysterektomie se systematickou pánevní lymfadenektomií po předchozím podání NACT. Kontrolní skupina 24 pacientek byla vybrána retrospektivně ze souboru radikálně operovaných žen ve stejném období, avšak pro primárně malý nádor děložního hrdla stádia IA2 či IB1. Kritériem pro výběr kontrolní skupiny byla velikost nádoru odpovídající zmenšenému nádoru po aplikaci NACT. V obou souborech byly sledovány následující parametry – operační čas, krevní ztráta objektivizovaná rozdílem hodnot předoperačního a pooperačního hemoglobinu a hematokritu, nutnost podání krevní transfůze, peroperační komplikace, časné pooperační komplikace (do 6 týdnů po operaci), doba hospitalizace a ponechání zavedené epicystostomie pro hypotonický močový měchýř do domácí péče.

Výsledky: U 92% pacientek bylo po NACT dosaženo klinické odpovědi, která umožnila provedení radikální operace. Po NACT byl objem původního nádoru zmenšen průměrně o 70% (58%-100%). Mezi skupinou pacientek léčených NACT s následnou radikální hysterektomií a kontrolní skupinou radikálně operovaných pro primárně malý nádor děložního hrdla nebyl významný rozdíl v operačním čase (165 min. vs. 160 min.), krevní ztrátě (rozdíl předoperačních a pooperačních hodnot hemoglobinu 18 g/l vs. 19 g/l, rozdíl předoperačních a pooperačních hodnot hematokritu 0,056 vs. 0,064), podání krevní transfůze (25% vs. 21%) a délce hospitalizace (9,5 dne vs. 9,6 dne). Významný rozdíl byl pouze v potřebě ponechání zavedené punkční epicystostomie do domácí péče (67% vs. 47%).

Závěr: V hodnocených parametrech peroperační a pooperační morbidity u pacientek po NACT a u pacientek v kontrolním souboru nebyly významné rozdíly. Výjimkou je pouze potřeba delšího ponechání umělé derivace moči u pacientek po NACT podmíněná větší radikalitou výkonu na parametriích. Podání NACT v režimu ifosfamid/cisplatina (IP) zlepšilo operační podmínky u časných stádií lokálně pokročilých dlaždicobuněčných karcinomů děložního hrdla. Zmenšení objemu nádoru během NACT bylo významné (průměrně o více než 70%), u 25% pacientek bylo dosaženo kompletní patologické odpovědi. I přes nesporný význam NACT pro zlepšení operačních podmínek a snížení peroperační a pooperační morbidity zatím neumožňuje dostupná literatura ani náš soubor vyjádřit se k možnému vlivu na prognózu onemocnění.