Riziko vzniku sekundárních malignit u pacientů léčených pro Hodgkinův lymfogranulom

Konference: 2005 XXIX. Brněnské onkologické dny a XIX. Konference pro sestry a laboranty

Kategorie: Maligní lymfomy a leukémie

Téma: Lymfomy a leukémie

Číslo abstraktu: 160

Autoři: H. Koukalová; MUDr. Hana Horová Doleželová, Ph.D.; MUDr. Markéta Palácová

Úvod
Incidence Hodgkinovy choroby v ČR je 2,5/100 000 žen a 2,7/100 000 mužů, medián věku nejčastějšího výskytu je 25 let s druhým vrcholem kolem 65 let. V roce 1963 prohlásil Easson Hodgkinovu chorobu za vyléčitelnou. Za posledních dvacet let bylo dosaženo velkých pokroků v léčbě Hodgkinovy choroby. Pětileté přežívání pacientů v klinickém stadiu I. A II bez negativních prognostických faktorů je 90-100 %, v III. a IV. klinickém stadiu 50-70 %. Se zlepšením výsledků léčby Hodgkinovy choroby a prodloužením doby přežívání nabývají na důležitosti dlouhodobé nežádoucí účinky léčby.Radioterapie(RT) i kombinovaná chemoterapie (CHT) za použití alkylačních látek jsou součástí léčebných protokolů. Jejich pozdním důsledkem mohou být sekundární malignity (SM) a plicních a srdečních onemocnění. 12 až 15 let po léčbě pro Hodgkinovu chorobu převyšuje mortalita v důsledku nežádoucích účinků léčby mortalitu v důsledku Hodgkinovy choroby u pacientů s původním klinickým stadiem I. a II.


Příčina úmrtí při dlouhodobém sledování
Hodgkinova choroba 33-41 %
Sekundární malignity 26-35 %
Kardiovaskulární nemoci 16-18 %
Jiné příčiny 17 %

Kumulativní mortalita při době sledování 20 let je 20 %v důsledku sekundárních malignit, 1,5 % v důsledku kardiovaskulárních onemocnění a 2 % v důsledku plicních onemocnění.
Zkušenosti prezentované z jednotlivých pracovišť prokázaly vyšší incidenci leukémie, non-Hodgkinských lymfomu, bronchogenního karcinomu, karcinomu prsu, žaludku, štítné žlázy a sarkomů. V současnosti umírá jeden z 6 pacientů léčených pro Hodgkinovu chorobu v důsledku pozdních komplikací onkologické léčby.

Metody
Cílem naší retrospektivní studie byla kvantifikace relativního rizika vzniku sekundárních malignit u dlouhodobě přežívajících pacientů léčených pro Hodgkinovu chorobu na našem pracovišti a nabídnutí optimálního sledování. Vyhodnotit relativní riziko vzniku karcinomu. V letech 1956-1999 bylo v MOÚ léčeno celkem 866 pacientů, z toho 488 mužů a 378 žen. Pouze RT léčeno 298 pacientů, pouze CHT léčeno 298 pacientů s mediánem sledování 11 let.V souboru jsme zaznamenali celkem 79 sekundárnich malignit.



Za riziko vzniku sekundární malignity jsme považovali velkoobjemové ozáření na oblast daného orgánu (plíce pro bronchogenní karcinom, prsní žlázy pro karcinom prsu….)
Relativní riziko (RR) pro jednotlivé skupiny jsme počítali jako počet SM na počet pacientů s RT/ počet pacientů bez RT.


RR pro vybrané skupiny
SM RR
Karcinom prsu 8,17
Karcinom plic 0,81
Karcinom kolorekta 4,80
NHL 3,01


Závěr
Na základě sledování našeho souboru doporučujeme u dlouhodobě přežívajících pacientů s Hodgkinovou chorobou po léčbě pravidelné dlouhodobé sledování. Pacientky léčeny původně RT mantel je vhodné zařadit do rizikové skupiny pro vznik karcinomu prsu. 10 let od RT indikovat MG vyšetření u pacientek jednou ročně. U pacientů léčených RT obrácené Y doporučujeme pravidelné vyšetření na OK, eventuelně kolonoskopii, u pacientek léčených RT obrácené Y navíc pravidelné gynekologické vyšetření. V případě vzniku karcinomu prsu doporučujeme radikální výkon vzhledem k nemožnosti aplikace pooperační radioterapie.

Datum přednesení příspěvku: 28. 5. 2005