Konference: 2008 16. onkologicko-urologické sympozium a 12. mammologické sympozium
Kategorie: Genitourinární nádory
Téma: Karcinom močového měchýře IV.
Číslo abstraktu: 021
Autoři: MUDr. Běla Malinová; MUDr. Štěpán Vinakurau; G. Kasáčová
Předneseno pod názvem: Indikace radioterapie karcinomu močového
měchýře
Ve většině zemí je v léčbě invazivního karcinomu močového měchýře dávána přednost radikální cystektomii (CE) před léčbou zářením. K radioterapii (RT) jsou pak odesíláni pacienti, kteří nejsou pro svůj celkový stav nebo pokročilost základního onemocnění schopni se chirurgickému výkonu podrobit.
Přestože neexistují randomizované studie srovnávající účinnost cystektomie s radikální radioterapií, na základě analýzy retrospektivních dat lze říci, že efektivita RT v léčbě karcinomu močového měchýře je srovnatelná s radikálním chirurgickým výkonem.
Lokální kontrola po RT činí 60–70% a dlouhodobého přežití se dosahuje u 40–50% pacientů, u pacientů po CE pak dlouhodobě přežívá 50–60% z nich.
Ke zvýšení lokální kontroly přispívá ozáření pánevních uzlin, protože až 25% pacientů má v době diagnózy tyto uzliny postižené. Celkové přežití lze zvýšit o 5% zařazením neoadjuvantní chemoterapie s platinovými preparáty, zda je tato léčebná modalita zařazena před CE či RT není statisticky významné.
2 studie, které byly založeny na orgán zachovávající strategii (transuretrální resekce tumoru s následnou chemoterapií a aktinoterapií v dávce 40–45 Gy na celou pánev, s boostem na močový měchýř do celkové dávky 65–69 Gy) přinesly podobné výsledky: 5leté přežití 47–61% , 10tileté pak 23-38%.
RT je indikována také jako léčba adjuvantní a paliativní.
V adjuvantním podání je RT indikována u pacientů po radikální CE s pánevní lymfadenektomií s histologickým nálezem pT4 a/nebo pN1,2 nebo po neradikální resekci (R1,R2). V paliativní léčbě se využívá hemostyptického a analgetického efektu RT.
V roce 2007 navrhla Společnost radiační onkologie,biologie a fyziky (SROBF) ČLS JEP zavést do praxe Léčebný protokol pro karcinom močového měchýře, vypracovaný Ústavem radiační onkologie FNB. Protokol řeší diagnostiku, léčebnou strategii, indikace jednotlivých léčebných modalit, jejich kombinaci, následné sledování pacientů s touto diagnózou. (Schéma radikální RT: RT pánevních uzlin 44 Gy/2 Gy v konkomitanci s cDDP 1x týdně + RT močového měchýře 20 Gy/2 Gy + cílený boost jen na tumor 6 Gy /2 Gy.) Na 9. Zimním urologickém symposiu ve Špindlerově Mlýně v lednu 2009 bude své 5tileté zkušenosti s tímto protokolem a léčebné výsledky prezentovat MUDr. J. Kubeš.
Na souboru našich pacientů, léčených zářením pro karcinom močového měchýře v letech 1998 –2007, chceme ukázat, že se k nám dostávají pacienti nejčastěji s recidivami po radikálním chirurgickém výkonu nebo pacienti nevhodní k radikální CE , s nízkým PS, polymorbidní, vyššího věku, indikovaní často jen k paliativní léčbě.
Ve většině zemí je v léčbě invazivního karcinomu močového měchýře dávána přednost radikální cystektomii (CE) před léčbou zářením. K radioterapii (RT) jsou pak odesíláni pacienti, kteří nejsou pro svůj celkový stav nebo pokročilost základního onemocnění schopni se chirurgickému výkonu podrobit.
Přestože neexistují randomizované studie srovnávající účinnost cystektomie s radikální radioterapií, na základě analýzy retrospektivních dat lze říci, že efektivita RT v léčbě karcinomu močového měchýře je srovnatelná s radikálním chirurgickým výkonem.
Lokální kontrola po RT činí 60–70% a dlouhodobého přežití se dosahuje u 40–50% pacientů, u pacientů po CE pak dlouhodobě přežívá 50–60% z nich.
Ke zvýšení lokální kontroly přispívá ozáření pánevních uzlin, protože až 25% pacientů má v době diagnózy tyto uzliny postižené. Celkové přežití lze zvýšit o 5% zařazením neoadjuvantní chemoterapie s platinovými preparáty, zda je tato léčebná modalita zařazena před CE či RT není statisticky významné.
2 studie, které byly založeny na orgán zachovávající strategii (transuretrální resekce tumoru s následnou chemoterapií a aktinoterapií v dávce 40–45 Gy na celou pánev, s boostem na močový měchýř do celkové dávky 65–69 Gy) přinesly podobné výsledky: 5leté přežití 47–61% , 10tileté pak 23-38%.
RT je indikována také jako léčba adjuvantní a paliativní.
V adjuvantním podání je RT indikována u pacientů po radikální CE s pánevní lymfadenektomií s histologickým nálezem pT4 a/nebo pN1,2 nebo po neradikální resekci (R1,R2). V paliativní léčbě se využívá hemostyptického a analgetického efektu RT.
V roce 2007 navrhla Společnost radiační onkologie,biologie a fyziky (SROBF) ČLS JEP zavést do praxe Léčebný protokol pro karcinom močového měchýře, vypracovaný Ústavem radiační onkologie FNB. Protokol řeší diagnostiku, léčebnou strategii, indikace jednotlivých léčebných modalit, jejich kombinaci, následné sledování pacientů s touto diagnózou. (Schéma radikální RT: RT pánevních uzlin 44 Gy/2 Gy v konkomitanci s cDDP 1x týdně + RT močového měchýře 20 Gy/2 Gy + cílený boost jen na tumor 6 Gy /2 Gy.) Na 9. Zimním urologickém symposiu ve Špindlerově Mlýně v lednu 2009 bude své 5tileté zkušenosti s tímto protokolem a léčebné výsledky prezentovat MUDr. J. Kubeš.
Na souboru našich pacientů, léčených zářením pro karcinom močového měchýře v letech 1998 –2007, chceme ukázat, že se k nám dostávají pacienti nejčastěji s recidivami po radikálním chirurgickém výkonu nebo pacienti nevhodní k radikální CE , s nízkým PS, polymorbidní, vyššího věku, indikovaní často jen k paliativní léčbě.
Datum přednesení příspěvku: 26. 11. 2008
