Stanovení imunohistochemické exprese proteinů hMSH2 a erbB-2 ve vzorcích Wilmsova tumoru a nádorových xenotransplantátech pomocí tkáňových mikroerejí

Konference: 2005 XXIX. Brněnské onkologické dny a XIX. Konference pro sestry a laboranty

Kategorie: Nádorová biologie/imunologie/genetika a buněčná terapie

Téma: Dětská onkologie

Číslo abstraktu: 165

Autoři: Doc. MUDr. MVDr. Jozef Škarda, Ph.D. et Ph.D.; MUDr. Pavlína Plevová, PhD.; Dr. Eitan Fridman

Úvod
Wilmsův tumor (WT) neboli nefroblastom je jedním z nejčastějších dětských malignit. Moderní multimodalitní terapeutické postupy v léčbě Wilmsova tumoru, které kombinují chirurgické postupy s chemoterapií a radioterapií, jsou v současné době vysoce úspěšné. Jedním z hlavních problémů chemoterapie je její vysoká toxicita. Z uvedeného důvodu je nutné hledat nové cílové molekuly, které by mohly být využité v terapii tohoto nádoru. Wilmsův tumor exprimuje na svém povrchu nkolik antigenů; jedním z nich jsou proteiny systému oprav chybného párování bází DNA, tzv. „mismatch repair systému“. Tento systém je zapojen do eliminace genetických chyb, které vznikají během replikace DNA a také potlačuje somatickou rekombinaci. Ztráta funkčnosti systému může vést ke zvýšenému riziku vzniku nádorů. Zárodečné mutace genů tohoto systému jsou příčinou onemocnění zvaného hereditární nepolypózní kolorektální karcinom. Epigenetické umlčení genu hMLH1 jsou spojovány s nkterými sporadickými karcinomy. Inaktivace obou alel genu, ať již zárodečná či somatická, je spojena se ztrátou exprese proteinu (1). Exprese proteinů tohoto opravného systému nebyla prozatím u Wilmsova tumoru studována. Protein erbB-2 je členem rodiny membránových receptorových proteinů s tyrosin-kinázovou aktivitou, který je v současné době studován jako jedna z potenciálních terapeutických cílových molekul při léčbě Wilmsova tumoru (2). V naší studii jsme sledovali expresi proteinů hMSH2 a erbB-2 v primárních Wilmsových tumorech a jeho xenotransplantátech.

Materiál a metodika
Byly použity vzorky Wilmsova tumoru fixované formalínem a zalité do parafínu získané od 13 pacientů. Histologicky bylo
5 případů odvozených z blastému, 6 případů odvozených z blastému s tubulární komponentou, 2 případy pouze s tubulární diferenciací včetně jednoho případu metastatického nádoru. Dále byly použity 3 xenotransplantátyWilmsova tumoru v podkoží potkana. Z uvedených vzorků byl zkonstruován recipientní blok tkáňových mikroerejí pomocí přístroje Bencher Instruments Incorporated (USA). Immunohistochemická analýza proteinů hMSH2 a erbB-2 byla provedena klasickou dvoustupňovou imunoperoxidázovou metodou za použití diaminobenzidinu. Byly použity protilátky: myší monoklonální protilátka anti-hMSH2 (klon G219, Oncogene, USA) a králičí polyklonální protilátka anti-erbB-2 (Herceptest DakoCytomation, Dánsko). V případě proteinu hMSH2 byla hodnocena nukleární pozitivita nádorových bunk. Za negativní byl považován vzorek s úplnou absencí barvení jader nádorových bunk za současného pozitivního zbarvení jader lymfocytů nebo stromatu jako vnitřní kontroly. Pozitivita exprese hMSH2 byla hodnocena semikvantitativn (slabá pozitivita, stupeň 1; silná pozitivita, stupeň 2). Pozitivita exprese erbB-2 byla srovnána s referenčním vzorkem karcinomu prsu jako pozitivní kontrolou. Byla hodnocena pomocí histoskóre (% pozitivních buněk x intenzita zbarvení /0-žádná, 1-slabá, 2-střední, 3-silná/). V rámci statistické analýzy byl použit chí-kvadrát test ke korelaci imunohistochemické exprese proteinů s histologickým subtypem a Kaplan-Meyerova analýza pro testování korelace s délkou přežívání.

Výsledky
Protein hMSH2 byl exprimován ve všech vzorcích Wilmsova tumoru a xenotransplantátech. Stupeň 1 intenzity exprese byl zjištěn u 10 vzorků Wilmsova tumoru a stupeň 2 u 3 vzorků. Ve 2 xenotransplantátech byl detegován stupeň exprese 1 a v jednom stupeň 2. Stupeň exprese nekoreloval s histologickými subtypy.
Kromě jednoho tumoru odvozeného z blastému exprimovaly všechny vzorky včetně xenotransplantátů protein erbB-2. Průměrné histoskóre ve vzorcích Wilmsova tumoru bylo 1,65 (hodnoty se pohybovaly od 1 do 2) a ve vzorcích xenotransplantátů 1,98 (hodnoty od 1 do 2). V rámci daného souboru nebyly zjištěny korelace mezi expresí daných proteinů a délkou přežívání (p=0,12).

Závěr
Ve všech vzorcích byla zjištěna exprese proteinu hMSH2. Analýzu exprese proteinů hMSH2 a erbB-2 nelze u Wilmsova tumoru využít pro diagnostické nebo prognostické účely.

Podporováno grantem IGA MSM 619 895 9216

Datum přednesení příspěvku: 28. 5. 2005