Trastuzumab v adjuvantní léčbě karcinomu prsu se zvýšenou expresí HER2/neu - přínos a rizika

Konference: 2008 IV. ročník DDPEO A I. ročník sympózia O cílené biologické léčbě

Kategorie: Zhoubné nádory prsu

Téma: Karcinom prsu

Číslo abstraktu: 030

Autoři: MUDr. Milan Kohoutek

U nemocných s časným karcinomem prsu je pozitivita receptoru HER2 významným prognos­tickým markerem. Podle kritérií ze St. Gallenu je HER2-pozitivita důvodem k zařazení nemocné do kategorie vyššího rizika. Nádory s nadměr­nou expresí HER2 a/nebo amplifikací příslušné­ho genu se chovají agresivněji, onemocnění dří­ve a častěji relabuje, přežití nemocných je kratší. V literatuře se uvádí, že HER2-pozitivitu je mož­no prokázat u více než 20% nově diagnostikovaných karcinomů prsu. Podle zkušeností v České republice tato hodnota dosahuje asi 15%.

Bylo prokázáno, že blokáda HER2 monoklonální protilátkou trastuzumabem významně prodlužuje život nemocných s metastatickým karcinomem prsu. Logickým důsledkem proto bylo zahájení studie s užitím trastuzumabu v adj­uvantní léčbě. První průběžné výsledky 4 velkých studií, do kterých bylo zařazeno více než 13 000 nemocných, byly publikovány v roce 2005. Evropská studie HERA hodnotila monoterapii trastuzumabem po ukončení standardní chemoterapie. Ve dvou ramenech bylo hodnoceno podávání trastuzumabu po dobu jednoho nebo dvou let. V rameni s dvouletým podáváním do­sud nebylo dosaženo plánovaného počtu příhod a výsledky proto dosud nebyly zhodnoceny. Ve dvou amerických studiích byl trastuzumab podá­ván po ukončení 4 cyklů kombinace AC společně s paklitaxelem (v týdenním nebo třítýdenním reži­mu, 12 týdnů) a následně v monoterapii celkem 1 rok. Studie BCIRG 006 měla podobné schéma, jen paklitaxel byl nahrazen docetaxelem a navíc bylo zařazeno rameno bez antracyklinů (docetaxel + karboplatina 6 cyklů + trastuzumab).

Ve všech studiích bylo dosaženo význam­ného zlepšení celkového přežití (OS) i přežití bez známek nemoci (DFS), což dává naději, že vyšší počet nemocných bude vyléčen. Poměr rizik (HR) pro DFS se v těchto studiích pohy­boval v rozmezí 0,48-0,63 (0,67 v rameni bez antracyklinů), HR pro OS 0,59-0,66.

Publikované výsledky byly natolik přesvěd­čivé, že trastuzumab byl rychle zaveden jako standardní součást adjuvantní léčby HER2-pozitivního časného karcinomu prsu.

Pro zhodnocení přínosu adjuvantníterapie, která významně prodlužuje přežití pacientek, jsou obecně důležitá rizika pozdní toxicity této terapie pro trastuzumab především v oblasti kardiotoxicity. Dle dosavadních výsledků studií se ukazuje, že pozdní toxicita trastuzumabu je nízká a tedy přijatelná. I když dosud nejsou k dispozici výsledky dlouhodobého sledování nemocných, dostupná data ukazují, že (kumu­lativní) incidence kardiálních příhod je přija­telně nízká a po ukončení léčby již významně nestoupá. Pozorované poklesy ejekční frakce levé srdeční komory jsou reverzibilní, u většiny nemocných dochází k naprosté normalizaci a u značné části je možné i další pokračování léčby trastuzumabem, je-li indikována.

Trastuzumab je standardní součástí léčby všech žen s HER2-pozitivním karcinomem pr­su pozitivita receptoru HER2 je významným prediktivním faktorem efektu této cílené léčby. Vyšetření HER2 je standardní součástí patologicko-anatomického vyšetření každého nově diag­nostikovaného a relabujícího karcinomu prsu.

Datum přednesení příspěvku: 28. 11. 2008