UBC - Urinary bladder cancer antigen - Nádorový marker pro detekci karcinomu močového měchýře

Konference: 2008 XV. Jihočeské onkologické dny

Kategorie: Genitourinární nádory

Téma: Postery

Číslo abstraktu: 047p

Autoři: MUDr. Irena Vyhnánková; MUDr. Blanka Michlová

Karcinom močového měchýře je 6.nejčastější malignita u mužů a 13. u žen s narůstajícím trendem incidence. V 90% se jedná o uroteliální karcinom, v 6-7% o epidermoidní karcinom, v 1-2% o adenokarcinom a méně než 2% je ostatních.

Další dělení: povrchové (Ta - T1) a infiltrující (T2 - 4)


Dle histopatolog. gradingu:

GX - stupeň diferenciace nelze hodnotit, G1 - dobře diferencovaný,

G2 - středně diferencovaný, G3-4 - špatně diferencovaný/nediferencovaný.

CA moč. m. vykazuje časté recidivy (30-70%) a ty jsou často spojeny s agresivnějším a invazivnějším typem TU. Velmi důležitá je časná detekce recidivy, což má zásadní význam pro terapii a prognózu. Zlatým standartem v diagnostice během follow up jsou opakované cystoskopie + cytologie (první dva roky á 3 měsíce). Pro monitoring jsou hledány neinvazivní alternativní metody, k nimž patří i nádorové markery. Z nich však žádný není pro karcinom moč. m. specifický. Jedná se zejména o NMP-22, BTA, UBC, fibronectin, telomerazu, Cyfru 21-1, TPA, BCLA-4 aj. Byla provedena řada studií srovnávajících tyto TU markery navzájem a s cytologií, přičemž žádný z TU markerů se nejeví jako optimální nebo výrazně lepší než ostatní, většinou vzhledem k nižší specificitě. Tyto markery však mohou napomoci k časnější diagnostice recidiv zejména low grade/stage karcinomů, kde má cystoskopie + cytologie nízkou senzitivitu [1-13] (tab. 1, 2).

Námi prezentovaný UBC test ie monoklonální assav k detekci MAb proti fragmentům cvtokeratinu 8 a 18. Stanovení se provádí imunoanalvtickou metodou ELISA či radioimunoanalvtickou metodou IRMA (pomocí126!) ze vzorku 2 ml moče.

V ČR je metoda od prosince 2007 zařazena do Seznamu výkonů pod odborností 815 (laboratoř nukleární mediciny).


Hodnota UBC se zvyšuje v korelaci se stadiem a histopatolog. stupněm choroby. Limitací metody a důvodem nižší specificity testu jsou zvýšené hodnoty u uroinfekcí, BHP a u CA horních moč. cest. U uroinfekcí je doporučeno test po 2 týdnech zopakovat.

Některé studie srovnávající UBC vs. cytologie:


UBC vykazuje proti cystoskopii + cytologii celkově vyšší senzitivitu, výrazně u low grade/stage tumorů, má však nižší specificitu.

Giannopoulos 2001 [2]

213 pac: 95 monitor, pro povrch.CA (Ta, Tis, T1)

118 bez CA moč. m. v anamnéze s klin. a/ nebo jinými známkami CA m.m.

UBC: senzitivita 80,5%, specificita 80,2% , po vyloučení 23 pac. s uroinfekcí a oněm. prostaty byla specificita 87,1%.

Lotan a Roehrborn v metaanalytické studii v r.2003 [3] při srovnávání studií celé řady markerů pro CA moč. m. ukázali, že většina těchto markerů má ve srovnání s cytologií lepší senzitivitu, zvláště u low grade/stage tumorů (tab. 2), ale cytologie má vyšší specificitu (tab. 1).



Autoři uzavírají, že tyto markery mohou být použity pro follow up low-grade/stage nádorů, ale nemohou nahradit cystoskopii.

Na tomto závěru se shoduje i většina ostatních studií, které byly na dané téma provedeny, přestože senzitivita a specificita jednotlivých metod se u různých autorů lehce liší [1-13].

ZÁVĚR:

Při srovnání UBC a cytologie v detekci karcinomu moč. měchýře má UBC vyšší senzitivitu pro nižší stadium a histopatologický stupeň choroby, je spolehlivějším indikátorem absence choroby a časnějším indikátorem jejího návratu, má však nižší specificitu. Je vhodný k monitoringu nádorové buněčné aktivity epiteliálních karcinomů moč.měchýře a může vést ve svém důsledku k redukci nezbytného počtu cystoskopii během follow - up (invazivita, cena, komfort pacienta). Nemůže však cystoskopii + cytologii nahradit.

V komparaci s ostatními TU markery pro diagnostiku karcinomu moč. měchýře je UBC klinicky použitelnou metodou.

UBC marker byl společně s BTA v prosinci 2007 zařazen v ČR do Sazebníku výkonů hrazených ZP.

Literatura:

  1. Sumi S,. Arai K., Kitahara S., Yoshida K.: Preliminary report of the clinical performance of a new urinary bladder cancer test: comparison the voided urine cytology in the detection of transitional cell carcinoma (TCC) of the bladder. Clin Chim Acta 296 (2000), pp:111-120
  2. Giannopoulos A., Manousakas T., Gounari A., Constantinides C, Choremi-Papadoupoulou H, Dimopoulos C: Comparative evaluation of the diagnostic performance of the BTA stát. Test, NMP 22 and Urinary Bladder Cancer antigen for primary and reccurent bladder tumors. J Urol 166 (2001), pp. 470-475
  3. Y. Lotan and C. G. Roehrborn: Sensitivity and specificity of commonly available bladder tumor markers versus cytology results of a comprehensive literatuře reviewand metaanalyses. Urology 61 1 (2003 (Jan)), pp. 109-118.
  4. A. S. Glas, D. Roos, M. Deutekom, A. H. Zwinderman, P. M. Bossuyt and K. H. Kurth: Tumor markers in the diagnosis of primary bladder cancer A systematic review. J. Urol. 169 6 (2003 (Jun.)), pp. 1975-1982.
  5. M. Sanchez-Carbayo, M. Urrutia, J. M. Gonzalez de Buitrago and J. A. Navajo: Evaluation of two new urinary tumor markers: bladder tumor fibronectin and cytokeratin 18 for the diagnosis of bladder cancer. Clin. Cancer Res. 6 9 (2000), pp. 3585-3594.
  6. L. E. Ponsky, S. Sharma, L. Pandrangi, S. Kedia, D. Nelson, A. Agarwal et al: Screening and monitoring for bladder cancer: refining the use of NMP22. J. Urol. 166 (2001), pp. 75-78.
  7. M. G. Friedrich, A. Hellstern, S. H. Hautmann, M. Graefen, S. Conrad, E. Huland et al.: Clinical use of urinary markers for the detection and prognosis of bladder carcinoma: a comparison of immunocytology with monoclonal antibodies against Lewis X and 486p3/12 with the BTA Stat and NMP22 tests. J. Urol. 168 (2002), pp. 470-474.
  8. J. Landman, Y. Chang, E. Kavaler, M.J. Droller and B.C.-S. Liu: Sensitivity and specificity of NMP-22, telomerase, and BTA in the detection of human bladder cancer. Urology 52 (1998), pp. 398-402.
  9. D. Pode, A. Shapiro, M. Wald, O. Nativ, M. Laufer and I. Kaver: Non invasive detection of bladder tumor with the BTA stat test. J. Urol. 161 (1999), pp. 443-446.
  10. L. Thomas, H. Leyh, M. Marberger, E. Bombardieri, P. Bassi, F. Pagano et al.: Multicenter trial of the quantitative BTA TRAK assay in the detection of bladder cancer. Clin. Chem. 45 (1999), pp. 412-411.
  11. W. J. Ellis, B. A. Blumenstein, L. M. Ishak and D.L.L. Enfield: Clinical evaluation of the BTA TRAK assay and comparison to voided urine cytology and the Bard BTA test in patiens with recurrent bladder tumors. Multi. center study group. Urology 50 (1997), pp. 882-887.
  12. Sanchez-Carbayo, M. et al.: Utility of serial urinary tumor markers to individualize intervals between cystoscopies in the monitoring of patients with bladder carcinoma. Cancer 92 (2001); pp: 2820-2828.
  13. Sanchez-Carbayo, M. et al.: Comparative predictive values of urinary cytology, urinary bladder cancer antigen, CYFRA 21-1 and NMP22 for evaluating symptomatic patients at risk for bladder cancer. J. Urol 165 (2001); pp: 1462-1467.
  14. Silén, L. et al.: Evaulation of the UBC test in the urine of healthy individuals, patients with benign disorders and urinary bladder cancer. Oncol Rep 1 (2000); pp: 1269-1274.

Datum přednesení příspěvku: 10. 10. 2008