Výskyt leukémie v okolí jaderných elektráren

Deskriptivní studie uskutečněné v osmdesátých a devadesátých letech minulého století prokázaly zvýšený výskyt leukémie u mladých lidí žijících v blízkosti některých jaderných elektráren, závodů na zpracování jaderného paliva a pokusných reaktorů. Pro tyto případy leukémie bylo charakteristické, že se vyskytovaly v tzv. „shlucích“. Toto pozorování však nebylo obecným pravidlem a shluky případů byly také v lokalitách vzdálených od jakéhokoliv jaderného zařízení.
I když se další analytické studie pokoušely objasnit příčinu vyššího výskytu leukémie, respektive existence shluků případů leukémie v okolí jaderných zařízení, dosud se nepodařilo podat jednoznačné a konečné vysvětlení tohoto jevu. Nicméně některé hypotézy již byly odmítnuty – např. hypotéza předpokládající vztah s ozářením otců před početím jejich dětí a hypotézy předpokládající expozici ionizujícímu záření v životním prostředí. Ostatní hypotézy jsou zatím akceptovány. Jako nejvíce pravděpodobná se jeví hypotéza předpokládající infekční etiologii tohoto onemocnění. To potvrzuje také charakter výskytu onemocnění – shluky případů, i fakt, že shluky případů onemocnění byly pozorovány i v místech výstavby jiných velkých průmyslových komplexů, kde docházelo k větší migraci obyvatel a bylo minimální riziko ionizujícího záření.
Zvýšený výskyt leukémie kolem některých jaderných elektráren (JE) vytváří závažný celospolečenský nejen zdravotní, ale i psychologický problém, který přesahuje meze epidemiologických úvah. Vnímání těchto rizik veřejností vytváří mnohdy neoprávněné obavy a strach u lidí žijících v blízkosti JE. Na tyto obavy je nutno citlivě reagovat. Je třeba poskytnout veřejnosti dostatek seriózních, vyčerpávajících, jasných a srozumitelných informací. Měly by zahrnovat také fakta o obdržených dávkách ionizujícího záření (IZ) a úrovních rizika z IZ v blízkosti JE.