Výsledky léčby dětí s de novo ALL na KDO FN Brno v letech 2001-2004, hodnocení léčebné odpovědi s minimálně dvouletým odstupem po ukončení léčby.

Konference: 2007 XXXI. Brněnské onkologické dny a XXI. Konference pro sestry a laboranty

Kategorie: Nádory dětského a adolescentního věku

Téma: XI. Dětská onkologie

Číslo abstraktu: 087

Autoři: MUDr. Denisa Mendelová; MUDr. Petra Růžičková; MUDr. Vlasta Gregorová; Dita Mentzlová; Doc. MUDr. Ondřej Hrušák, Ph.D.; prof. MUDr. Jaroslav Štěrba, CSc.

Od počátku roku 2001 do konce roku 2004 bylo na KDO léčeno celkem 85 dětí s akutní leukemií ve věku 0-18let. Z nich bylo 61dětí s de novo ALL, 11 dětí s relapsem ALL, 12 dětí s de novo AML a tři dětí s relapsem AML.
Dětí s de novo ALL byli léčení dle standardních protokolů ALL-BFM95, ALL-IC 2002 a Interfant 99.
Podle protokolu ALL-BFM95 bylo léčeno celkem 21 dětí (12 chlapců a 9 dívek). Poměr chlapců k dívkám byl 1,33:1. Podle imunofenotypického zařazení bylo 12 common ALL (57%), 4 prae-B ALL (19%), 1 pro-B ALL (5%), 2 hybridní ALL(9%), 2 TALL (9%). Rozdělení podle rizikových skupin bylo: 7x SR (33%), 13x MR(62%) a jeden pacient s HRALL (5%).
Cytogeneticky a pomocí metody FISH byla 5x nalezena translokace TEL/AML1 (23%), 8x hyperdiploidní ALL (38%). U jednoho pacienta (5%) byla přítomná pozitivní translokace BCR/ABL a z kongenitálních syndromů byl přítomen v jednom případě Downův syndrom.
Bez relapsu onemocnění žíje celkově 85,7% všech léčených dětí, ve skupině SR 100% (O/7), MR 84,6% (2/13) a HR 0% (1/1). 4-6-ti lety event free survival (EFS) a overall survival (OS) je 76%. Pacient ze skupiny vysokého rizika měl přítomnou translokací BCR/ABL a zemřel po alogenní transplantaci kostní dřeně jako non-responder.
Podle protokolu Interfant byl léčen pouze jeden pacient.
Podle protokolu ALL-IC 2002 bylo od konce roku 2002 do konce roku 2004 léčeno 29 dětí, (13 chlapců a 16 dívek). Poměr chlapců k dívkám byl 1:1,23. Rozložení do rizikových skupin podle protokolu bylo 13x SR (45%), 14x IR (48%), 2x HR (7%). Imunofenotypické rozložení: 18x common ALL (62%), 6x prae-B ALL (21%), 1x hybridní ALL (3%), 4x T-ALL (14%).
Cytogeneticky a metodou FISH byla nalezena translokace TEL/AML1 13x (45%), hyperdiploidní klon 9x (31%); 7 pacientů (24%) neměli prokazatelnou genetickou aberaci patologických buněk.
Relaps onemocnění se vyskytl u jednoho pacienta, který dosáhl pomoci druhotné léčby 2. CR a byl následně alogenně transplantován od příbuzného dárce. Bez relapsu onemocnění žije 96,5% všech léčených dětí, ve skupině SR 92% (1/13), MR 100% (0/14), HR 100% (0/2). 2-4 lety overall survival je 100%.
Je uvedena analýza všech případů onemocnění a diskutovány faktory s možným ovlivněním léčebné odpovědi.

Datum přednesení příspěvku: 25. 4. 2007