Výsledky léčby první linie pacientů s NSCLC

Konference: 2010 XVIII. Západočeské pneumoonkologické dny

Kategorie: Zhoubné nádory plic a průdušek

Téma: Odborný program

Číslo abstraktu: 2010_07

Autoři: prof. MUDr. Petr Zatloukal (1955-2012), CSc.

U většiny nemocných s nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC) je onemocnění zjištěno v pokročilém stadiu, a tak jen u 10-15 % nemocných je možno uplatnit chirurgickou resekci, která poskytuje největší šanci na dlouhodobé přežívání. A tak převažující podíl nemocných je odkázán na konzervativní léčbu. U lokoregionálně pokročilého onemocnění se používá kombinace chemoterapie s rádioterapií, u nemocných se vzdálenými metastázami se používá systémová chemoterapie. Chemoterapie u tohoto nádoru má zpravidla jen paliativní efekt, nicméně prokazatelně prodlužuje přežívání a zlepšuje i kvalitu života.

Pro výběr chemoterapeutického režimu je všeobecně akceptováno, že má obsahovat platinový derivát (cisplatinu nebo karboplatinu) v kombinaci s jedním z následujících léků gemcitabinem, paklitaxelem, docetaxelem, vinorelbinem nebo nověji pemetrexedem. Účinnost těchto režimů se příliš neliší. Objektivní léčebné odpovědi se dosahuje u méně než 50 % nemocných.

Účinnost chemoterapie je možno zvýšit přidáním bevacizumabu (Avastin®), což je protilátka proti růstovému faktoru cévního endotelu (VEGF). Přidání bevacizumabu k chemoterapeutické kombinaci karboplatina/paklitaxel v první linii vedlo v jedné studii 3. fáze klinického zkoušení k prodloužení střední doby přežití poprvé nad hranici jednoho roku 10,3 vs 12,3 měsíce. Ve druhé studii fáze 3 u kombinace cisplatina/gemcitabin bylo prodloužení přežití statisticky nevýznamné, avšak v rameni se samotnou chemoterapií bylo dosaženo neobvykle dlouhého přežití 13,1 měsíce. Vysvětlením může být i skutečnost, že většině nemocných byly podány další linie léčby. Primární cíl studie bylo prodloužení doby přežívání do progrese a tento hlavní cíl studie byl splněn. Bevacizumab není indikován u nemocných s epidermoidním karcinomem, jinak nejsou k dispozici žádná kritéria, která by vylučovala přidání bevacizumabu k chemoterapii.

Tyrozin kinázové inhibitory receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR), erlotinib a gefitinib, jsou indikovány v první linii léčby jen u nemocných s aktivační mutací EGFR. U nemocných s prokázanou mutací mají v l. linii léčby vyšší účinnost než chemoterapie.

Podpořeno výzkumným záměrem MZ00000064211

Datum přednesení příspěvku: 11. 11. 2010