Význam nových proteinů asociovaných s extracelulární matrix u invazivních karcinomů prsu.

Konference: 2007 XXXI. Brněnské onkologické dny a XXI. Konference pro sestry a laboranty

Kategorie: Onkologická diagnostika

Téma: XIV. Laboratorní diagnostika nádorů prsu

Číslo abstraktu: 130

Autoři: doc. Mgr. Jan Bouchal, Ph.D.; Gulisa Turashvili; K. Baumforth; W. Wei; Mgr. Marta Dziechciarková, Ph.D.; Doc. MUDr. MVDr. Jozef Škarda, Ph.D. et Ph.D.; doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D.; prof. MUDr. Zdeněk Kolář, CSc.

Invazivita nádorů představuje jeden z klíčových momentů karcinogeneze a souvisí s metastatickým procesem a špatnou prognózou nádorového onemocnění. Invazivní růst nádorových buněk mimo jiné souvisí se změnami buněčných interakcí, a to jednak mezi sebou navzájem, a jednak s extracelulární matrix. Dochází k rozrušení bazální membrány i stromálního prostředí, následně k migraci krevním nebo lymfatickým řečištěm a k další proliferaci a invazi v sekundárním ložisku nádoru.
V naší práci bylo analyzováno celkem deset pacientek, pět s invazivním duktálním a pět s invazivním lobulárním karcinomem. Nádorová i normální tkáň byla ihned po operaci zmražena v kapalném dusíku. Kryořezy fixované v alkoholu a obarvené hematoxylinem byly mikrodisekovány pomocí přístroje Veritas od firmy Arcturus. Od každé pacientky byly mikrodisekovány tři populace buněk (nádorová, normální duktální a normální lobulární). Celková RNA z asi tisíce buněk byla izolována pomocí RNe- easy Micro kitu od firmy Qiagen a kvantifikována pomocí spektrofotometru Nanodrop. Následovala amplifikace a značení pomocí Microarray kitu od firmy Roche. Samotná analýza genové exprese byla provedena na čipech HG-U133 Plus 2.0 od firmy Affymetrix. Srovnání genové exprese bylo provedeno mezi jednotlivými populacemi buněk i mezi pacientkami navzájem. K validaci výsledků byla použita imunohistochemie a in situ hybridizace.
Nejvýraznější rozdíly byly nalezeny v genech se vztahem k extracelulární matrix, a to jak mezi normálními a nádorovými buňkami, tak mezi duktálními a lobulárními karcinomy. Zvýšenou expresi u buněk obou nádorových typů vykazovaly především genz pro několik typů kolagenů (COL1A2, COL1A1, COL3A1, COL5A2, COL11A1), fibronectin 1, LRRC15 (leucine rich repeat containing 15) a CSPG2 (chondroitin sulfate proteoglycan 2). Výrazný nárůst exprese u lobulárních karcinomů dále vykazovaly geny pro asporin a CTHRC1 (collagen triple helix containing 1) a u duktálních karcinomů gen pro kolagen typu 10 (COL10A1). Dle literárních údajů byly některé proteiny byly asociovány s nádorovým procesem teprve nedávno (LRRC15, CTHRC1), přičemž přesný význam asporinu v karcinogenezi není znám zatím vůbec. Zvýšenou expresi asporinu v lobulárních karcinomech se nám podařilo verifikovat pomocí in situ hybridizace. Výše uvedené změny souvisí s alteracemi signálních drah Wnt a TGFbeta a s fenoménem tzv. epiteliálně mezenchymálního přechodu nádorových buněk.

Práce byla podpořena granty NR 7844-3 a MSM 6198959216.

Datum přednesení příspěvku: 24. 4. 2007