WINTER Glio Track Meeting IV. - zpráva o pracovním setkání o mozkových nádorech

Konference: 2011 4. ročník Winter Glio Track Meeting

Kategorie: zhoubné nádory mozku a CNS

Téma: Diagnostika a léčba primárních mozkových nádorů

Číslo abstraktu: 1

Autoři: prof. MUDr. Pavel Šlampa, CSc.

Už 4. ročníku workshopu, který je věnován diagnostice a léčbě primárních mozkových, se ve dnech 11. a 12. února v Čejkovicích účastnily čtyři desítky odborníků z České a Slovenské republiky. Setkání organizovala Klinika radiační onkologie LF MU a Masarykova onkologického ústavu v Brně. Jednalo se o multioborové setkání za přítomnosti lékařů z radiační a klinické onkologie, neurochirurgie, neurologie, patologii, radiodiagnostiky a nukleární medicíny. Diskuze k projednávaným kazuistikám a sdělením byly opravdu vedeny pohledů všech zastoupených odborností. Všichni přítomní specialisti si zcela určitě odnesly nové poznatky právě z jiných odborností, což byl jedním z cílů setkání. Navzájem si vyměnili své názory na projednávanou problematiku a snažili se najít společná řešení. A navíc navázali mezi sebou i neformální vztahy, což často při mezioborové spolupráci chybí.



Setkání bylo zahájeno v pátek večer blokem tří přednášek. Dr. Pavel Fadrus (Neurochirurgická klinika FN Brno) ve svém sdělení shrnul novinky v chirurgické léčbě nádorů mozku. Nové poznatky v radioterapii, zvl. v kombinaci se systémovou terapií, přednesla doc. Elena Bolješíková z Onkologického ústavu Sv. Alžběty z Bratislavy. Velkou pozornost a diskuzi mezi přítomnými na téma zavádění generik do lékařské praxe vzbudila přednáška Dr. Tomáše Doležala (Institute for Health Economics and Technology Assessment). Především zaujala informace o široké rozmezí možného rozdílu účinnosti generika vůči originálu, které postačuje k uznání generika pro použití v klinické praxi. Tento údaj není běžně mezi lékaři znám a v případě systémové protinádorové léčby může znamenat použití generika jisté riziko poddávkování či aplikaci „větší“ dávky preparátu a tím zvýšení rizika vedlejších účinků.



Generické léčivé přípravky jsou totiž dnes registrovány podle legislativy u perorálně aplikovaných léčivých přípravků platné v celé Evropské unii na základě výsledků bioekvivalenční klinické studie. Primárním cílem každé bioekvivalenční studie, která je prováděna u zdravých dobrovolníků a sleduje proces biologické dostupnosti, tedy vstřebávání daného léčiva, je dosáhnout farmakokinetického profilu co možná nejpodobnějšího originálnímu léčivému přípravku. Výsledná hodnota parametru AUC (Area Under the Curve), tedy plochy pod křivkou plazmatické koncentrace je pro stanovení bioekvivalence klíčová. Intervaly spolehlivosti (95%) této hodnoty pro generický přípravek by neměly přesáhnout 80-125% hodnoty originálního léčivého přípravku, mohou být tedy maximálně o 20% nižší a maximálně o 25% vyšší. Diskuse o přílišné volnosti (80-125%) kritérií bioekvivalence je také dlouhodobá a EMA (European Medicines Agency) ji stále reflektuje a aktualizuje podle ní některá pravidla. Pravdou je, že u drtivé většiny léčiv se jedná o naprosto dostačující rozmezí, ale existují skupiny léčiv na které jsou aplikována přísnější pravidla. Například pro imunosupresiva (cyklosporin nebo tacrolimus) byla pravidla nedávno zpřísněna a hodnota intervalů spolehlivosti pro parametr AUC byl zúžen na 90-111%. Můžeme diskutovat také o dalších léčivech s úzkým terapeutickým rozmezím (např. antiepileptika, antiarytmika, antibiotika nebo protinádorová léčiva).



Druhý den jednání zahájil proděkan LF Masarykovy univerzity, prof. Jaroslav Štěrba, který ve svém úvodním slově zdůraznil význam multioborového pohledu na problematiku především nádorů a sdělil i své praktické zkušenosti ze své praxe dětského onkologa. Dr. Radek Lakomý z Kliniky komplexní onkologické péče MOÚ dále seznámil přítomné se současně probíhajícími klinickými studiemi využívající v léčbě primárních mozkových nádorů, kromě standardního neurochirurgického a radioterapeutického přístupu a aplikace temozolomidu, nové režimy podání cytostatik (metronomické podání nízkých dávek či naopak zvyšování dávek, dose dens aplikace), biologickou léčbu a léčbu vakcínami. Antiangiogenní léčba recidiv glioblastomů bevacizumabem, cilengitidem a vakcínami je vyhrazena pouze ve studiích, výsledky jsou zatím předběžné, ale zajímavé.



Statistické údaje u mozkových nádorů přednesl Dr. Vít Kandrnál (Institut biostatistiky a analýz MU Brno), který kriticky zhodnotil nízkou úroveň využívání dat z registru DoIt a z NOR týkajících se primárních nádorů mozku. O možnostech léčby meningeálního hemangiopericytomu informovala Dr. Zuzana Mačingová z Hradce Králové.



V dalším průběhu setkání byli účastníci rozděleny do tří skupin, ve kterých byly zastoupeny všechny odbornosti přítomné na workshopu. V menších kolektivech byla vedena diskuze k jednotlivým případům léčby pacientů s mozkovými nádory dospělého i dětského věku. Svá sdělení kazuistik přednesli Dr. B. Malinová (FN Praha-Motol), Dr. Z. Pavelka (FDN Brno), Dr. N. Janíčková (FN Košice), Dr. T. Svoboda (FN Plzeň), Dr. R. Jančálek (FNusA Brno) a Dr. A. Štěňo (FNsP Bratislava). Setkání bylo ukončeno společnou závěrečnou diskuzí, jejíž závěry budou publikovány v odborných periodikách v obou státech.

Datum přednesení příspěvku: 27. 4. 2011