Chirurgická léčba karcinomu prsu po neoadjuvantní chemoterapii.

Neoadjuvantní léčba je úvodní systémová léčba po bioptické ver ifikaci karcinomu prsu před plánovanou léčbou lokoregionální. Její indikace jsou: lokálně pokročilý karcinom, erysipeloidní karcinom, zmenšení nádoru před záchovným výkonem prsu. Navíc pomáhá získat informace o citlivosti nádoru na danou léčbu.

Cílem neoadjuvantní terapie je zmenšení velikosti primárního nádoru, regrese axilárních metastáz, zlepšení operability, možnost výběru rozsahu operačního výkonu.

Odpověď na neoadjuvantní chemoterapii lze očekávat u nádorů s nízkými či negativními estrogenovými (ER) a progesteronovými (PR) receptory, s vysokým gradem, s vysokým Ki 67, u non-lobulárních karcinomů. Doporučuje se podat nejméně 6 cyklů chemoterapie. Neoadjuvantní hormonální léčbu naopak zvažujeme u nádorů s pozitivními ER a PR, nízkým gradem, nízkým Ki 67, u lobulárního invazivního Ca. Neoadjuvantní biologická léčba je předmětem klinických studií.

Cílem našeho sdělení je soubor pacientek operovaných na Chirurgické klinice FN Plzeň po neadjuvantní terapii v letech 2005-2011.

V tomto období jsme operaci 69 pacientek po neadjuvantní chemoterapii, z toho ve 12 případech se jednalo o erysipeloidní karcinom prsu.

Záchovných operací prsu jsme provedli 23, v 6 případech s biopsií sentinelové uzliny. Průměrný věk pacientek byl 50 let. Ve 21 případech se jednalo o duktální invazivní karcinom, ve 2 případech lobulární invazivní karcinom. Estrogenové a progesteronové receptory byly v 9 případech negativní, 3x slabě pozitivní a 11x pozitivní. Efekt neoadjuvance byl u negativních receptorů výraznější. Vždy byla podána chemoterapie, nejčastěji 4 nebo 6 sérií, ve dvou případech doplněná hormonoterapií. Před neadjuvantní léčbou se jednalo 14x o II. stádium nemoci, 5x III. stádium a 3x IV. Stádium. Po neoadjuvanci 9x I. stádium, 10x II. stádium, 1x III. stádium a 3x IV. stádium.

Po záchovných operacích na prsu jsme v jednom případě následně indikovali mastektomii pro pozitivní resekční okraj. V axile jsme 17x provedli exenteraci, 6x biopsii sentinelové uzliny, kdy uzlina byla 2x peroperačně s metastázou karcinomu a ihned jsme doplnili exenteraci. V obou případech byly ostatní uzliny bez metastáz.

Po výkonu následovala vždy radioterapie, 14 x chemoterapie, 11 x hormonální léčba a 5 x biologická léčba.

21 pacientek žije, 2 zemřely na generalizaci onemocnění. Všechny pacientky po záchovné operaci prsu jsou bez recidivy onemocnění, stejně tak všechny pacientky po exstirpaci sentinelové uzliny. Medián přežití je 38 měsíců.

Neoadjuvantní terapii indikujeme stále častěji u pacientek ve II. a III. stádiu nemoci ke zlepšení výsledků chirurgické léčby. Slouží jako in vivo test citlivosti léčby.

Biopsii sentinelové uzliny po neoadjuvanci indikujeme pouze u pacientek bez axilárních metastáz před zahájením léčby. Výsledky jsou srovnatelné jako u žen bez neoadjuvance.

Literatura:

1.  Neoadjuvantní terapie karcinomu prsu

2.  Mieog JS, van der Hage JA, van de Velde CJ. Preoperative chemotherapy for women with operable breast cancer. Cochrane Database Syst Rev. 2007;CD005002.