Aktuální problémy pacientských organizací.

1. Personální - generační výměna managementu
   
2. Profesionalizace - vzdělávání
   
3. Vícezdrojové financování

Situace v pacientských organizacích, které sdružují onkologicky nemocné, je několik let poměrně stabilizována a celkově lze objektivně zaznamenat viditelné pokroky ve stylu a kvalitě práce, ve zviditelnění jejich činnosti a nabídky, ve sjednocení postojů a cílů, ve spolupráci s odbornou veřejností.
Rozdíly v úrovni práce, které budou existovat vždy, nejsou významným problémem, pokud se spolu dokážeme domluvit v důležitých otázkách. Variabilita programů je žádoucí, jestliže vyhovuje zakázce klientů a členů sdružení.

Jako aktuální lze popsat tři okruhy existujících problémů:

1. Ve většině organizací onkologicky nemocných nedochází příliš často k výměně managementu, ve vedení dlouhodobě pracují zakladatelé, v řadě případů seniorského věku. Neumí si vychovat včas nástupce, neumí pracovat v týmu. Jsou zákonitě ovlivněni stereotypy, pak i únavou, rozčarování po čase nastává na obou stranách a je vnímáno jako nespravedlivost, nevděk, nedocenění, nepochopení, neschopnost. Pro objektivnost je třeba dodat, že mladší pacienti mnohdy nemají o práci v organizaci zájem i proto, že se vrací rychle zpět do běžného života, do zaměstnání, a jako vyléčení nemají potřebu se takto realizovat.
   
   
2. Vedení organizací si jen pomalu a neochotně uvědomuje nutnost profesionalizace své práce, a vzhledem k věku či nedostatku času naprosto podceňuje odborné vzdělávání se. Oproti jiným NNO se v pacientských sdruženích v odborných kurzech školí jen minimum lidí. Je otázkou, zda tuto situaci lze řešit zaměstnáním profesionálů se vzděláním pro neziskový sektor, a pokud ano, do jaké míry se tím změní vnitřní klima ve sdružení. Podmínkou je samozřejmě dostatek finančních zdrojů na plat takového profesionála. Otázku odměňování managementu většina organizací navíc ještě vůbec nemá vyřešenou principiálně.
   
   
3. Největším problémem je dlouhodobě řnancování činnosti organizací. Řada z nich zaniká i po víceletém působení, protože nedosáhne na dosavadní případné zdroje prostředků na provoz. Státní dotace se rok od roku snižují co do objemu, stále se mění metodika, každý rok jsou složitější formuláře žádostí, každý subjekt vytváří formuláře i podmínky jiné, mění se termíny atd. Granty a dotace samospráv jsou naprosto nejistou záležitostí. Bez složitého projektu nelze žádat ani o zanedbatelnou částku. Pořádání sbírky je velkým soustem i pro větší a zdatnou organizaci. Zbývá spolupráce s řrmami v rámci jejich společenské odpovědnosti, individuální dárcovství a vlastní výdělečná činnost. Tyto tři možné zdroje, které jsou reálné a nadějné, nemají ale dosud v našem prostředí tradici a je třeba je kultivovat.

Domnívám se, že v současné době je v zájmu pacientů před pacientskými organizacemi úkol nahlédnout a pojmenovat tyto problémy, analyzovat možnosti jejich řešení v jednotlivých sdruženích a případně si zvolit zkušené partnery, s jejichž pomocí a podporou bude možné udělat další krok kupředu.

Mamma HELP sdružení pacientek s nádorovým onemocněním prsu, o. s.