Alternativní cévní vstupy pro chemoterapeutickou léčbu u karcinomu prsu

Epidemiologie:

• Nejčastější nádorové onemocnění
• Ženy mezi 45-60 rokem
• U mužů je výskyt zanedbatelný

Rizikové faktory:

• Genetické
• Fibrózně cystická mastopatie
• Bezdětnost
• První porod po 30 roku věku
• Vyšší kontumace tuků
• Hormonální změny
• 10-20% žen se zhojenou rakovinou prsu se objeví rakovina v druhém prsu v pozdějším období

Symptomatolologie:

• Uzlík
• Retrakce bradavky či kůže
• Otok kůže
• Zarudnutí
• Sekrece z bradavky

Diagnostika:

• Anamnéza
• Palpace, aspekce
• Mammografie
• Ultrasonografie

Pro zjištění metastáz – RTG plic, gammagrafie skeletu, magnetická rezonance, PET, SONO jater, laboratorní vyšetření krve a moče

Léčba:

• Chirurgická, chemoterapie, hormonoterapie, radioterapie
  
• U nemocných léčených konzervativně je 80-85% úspěšnost na 5-ti leté přežití

Alternativní cévní vstupy:

• Podkožní porty
• Hickmanův katétr

Podkožní porty:

• Skládá se z aplikační komůrky a portkatetru zavedeného do zvoleného cévního vstupu
• komůrka je kryta speciální membránou
• typy portů - jedno a dvoukomorové
• 
  membrána je konstruována až pro 2000 vpichů
• používají se speciální Huberovy jehly
• Jehly jsou rovné nebo pravoúhle zahnuté, opatřené křidélky nebo kloboučky pro lepší fixaci
• jehla má zkosenou špičku - nevyřezává kousky materiálu

Dva druhy portů:

• Venosní porty
• arteriální porty

Venosní porty:

• Implantace v místním znecitlivění punkční cestou
• intraclaviculárně do véna subclavia vpravo
• konec portkatetru je umístěn na rozhraní horní žíly a pravé srdeční síně

Arteriální port:

• Zavádí se do povodí arteria hepatica propria
• po provedení nutno kontrolní aortografie před implantací
• zavádí se perkutánní Seldingerovou metodou, zavádí se z třísla
• nebo peroperační implantací laparotomií
• komůrka je vyvedena do podkoží pod pravým žeberním obloukem

Péče o port:

• 1x za měsíc proplachovat, u arteriálních portů 1-2x za měsíc
• jehla se zavádí kolmo ke kůži
• aspirací se přesvědčíme o dobré průchodnosti portu a zároveň odsajeme starou heparinovou zátku
• jehla se vyměňuje každých 48 hodin
• každou aplikaci léku či odběr krve ukončit proplachem 20ml Fyziologického roztoku a poté 5ml heparinové zátky (5000j/100ml)
• V péči o port se nesmí použít injekční stříkačka o menším objemu než 10ml
• Před první sérií chemoterapie musí být proveden kontrolní RTG s nástřikem portu

Komplikace zavedení portu:

• Infekční - patří mezi nejzávažnější
• trombotické
• migrace kapsle - méně častá komplikace
• zalomení portkatétru mechanická závada - odpojení portu od katétru
• při nepřeléčení nutno port vyjmout

Infekční komplikace:

• Infekce v místě zavedení, infekce podkožní kapsy a katétrová sepse
• příznaky - zarudnutí nad portem, bolest, zvýšená teplota
• léčba - ATB, do přeléčení nutno port nepoužívat

Trombotické komplikace:

• Portkatétr nebo céva do které je zaveden
• léčba - trombolýza do portu nebo streptokynáza s kontinuální heparinizací 7-10 dní
• vyskytují se u aplikací krevních derivátů

Migrace kapsle:

• Spíše u obézních pacientů
• port se obtížně napichuje
• léčba -operační revize kapsy s opětovnou fixací portu k pevné spodině

Zalomení portkatétru:

• V místě dlouhodobého namáhání
• léčba - chirurgická

Edukace pacienta:

• Pacienti port snáší dobře
• nutno je poučit , seznámit s velikostí implantátu i jeho typem
• ke každému portu patří knížečka PORT- PASS
• zaznamenává se každý proplach, komplikace, kontrola pod RTG

Hickmanův katétr:

• Vede přes véna subclavia do dolní duté žíly
• na povrch vedou dva až tři lumena, barevně rozlišena
• hnědý konec - odběry krve
• bílý konec - aplikace terapie
• žlutý konec – aplikace terapie

Hickmanův katétr:

• Zaveden může být až 6 měsíců
• každé rameno je ukončeno „stop-tlačkou“ a „stop-kónusem“ s propichovací membránou

Péče o Hickmanův katétr:

• 1x za měsíc proplach Fyziologickým roztokem a poté Heparinovou zátkou
• Nutná kontrola návratu krve
• nutná RTG kontrola zavedení

Komplikace:

• Infekční komplikace
• Trombotické komplikace
• Únik chemoterapie mimo cévu
• pneumonie

Infekční komplikace:

• Infekce v místě zavedení, katétrová sepse
• 
  příznaky - zarudnutí v místě zavedení, bolest, zvýšená teplota
• 
  léčba - ATB, do přeléčení Hickman nepoužívat

Trombotické komplikace:

• Týká se katétru i cévy ve které je zaveden
• léčba - trombolýza, streptokynáza s kontinuální heparinizací

Únik chemoterapie mimo cévu:

• Při špatném zavedení Hickmanova katétru
• Defektní materiál

Pneumonie:

• Porušení plicního obalu při zavádění Hickmanova katétru

Závěr:
Díky zavedení alternativních vstupů je onkologická léčba pro pacienta méně stresující a zvyšuje se kvalita ošetřovatelské péče.