ANALYTICKÁ ONKOLOGIE SARKOSINU - MARKERU NÁDORŮ PROSTATY ZA VYUŽITÍ PARAMAGNETICKÝCH ČÁSTIC

Konference: 2013 XXXVII. Brněnské onkologické dny a XXVII. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Nádorová biologie/imunologie/genetika a buněčná terapie

Téma: XXVII. Základní a aplikovaný výzkum v onkologii

Číslo abstraktu: 264

Autoři: Mgr. Natalia Vladimirovna Cernei; Ing. Sylvie Skaličková; Mgr. Ondřej Zítka; doc.RNDr. Pavel Kopel, Ph.D.; RNDr. Michal Masařík, Ph.D.; doc.RNDr. Vojtěch Adam, Ph.D.; doc.Ing. René Kizek, Ph.D.

Východiska:

Jako u většiny onemocnění je při léčbě zhoubných nádorů prostaty zásadní včasná diagnostika. Proto narůstá zájem o nalezení spolehli­vých a přesných markerů, které by iniciaci karcinomu pomohly včas odhalit. V současnosti je diskutovaným markerem aminokyselina sarkosin. Cílem expe­rimentu bylo vyvinout metodu pro izolaci sarkosinu pomocí paramagnetíckých částic s následnou analý­zou pomocí iontově výměnné kapalinové chromato­grafie s VIS detekcí, jejíž parametry pro stanovení sarkosinu byly optimalizovány v předchozích studiích.

Materiál a metody:

Schéma izolace lze pozoro­vat na obr. 1. Paramagnetické částice byly připraveny z y-Fe2O3 s přídavkem Dowexu 50WX4-400. Pro ana­lýzu sarkosinu byl použit kapalinový chromatograf AAA 400 se skleněnou kolonou se silným katexovým ionexem a ocelovou předkolonou. Pro detekci byl použit VIS detektor. Optimalizované podmínky pro izolaci sarkosinu byly: pH 2 v prostředí, ve kte­rém byla provedena izolace, teplota 35 °C a doba inkubace 30 min.

Výsledky:

Při optimálních pod­mínkách jsme byli schopni izolovat sarkosin z kapal­ného vzorku s více než 30% účinností. Díky tomuto 30násobnému zkoncentrování je možno vzorek ana­lyzovat i méně náročnými a levnějšími analytickými metodami (spektrofotometrie) oproti finančně ná­ročnějším hmotnostně spektrometrickým metodám.

 

Závěr:

Byla optimalizována izolace sarkosinu pomocí Fe2O3 paramagnetických částic. Tento postup může sloužit pro analýzu sarkosinu v moči, kde je jeho přítomnost zaznamenána v nízkých koncentracích až do 200 nM, a tak lze zvýšit limity detekce dosud používaných jednoduchých instrumentálních metod.

Práce byla finančně podpořena projekty, PGS01_2012 a CEITEC CZ.1.05/1.1.00/02.0068. Autoři také děkují Dagmar Uhlířové za pomoc při získávání experimentál­ních dat.

Datum přednesení příspěvku: 18. 4. 2013