ANALÝZA EXPRESE GENŮ REGULUJÍCÍCH APOPTÓZU U NÁDOROVÝCH LINIÍ PROSTATY PO PŮSOBENÍ KAPSAICINU

Konference: 2013 XXXVII. Brněnské onkologické dny a XXVII. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Nádorová biologie/imunologie/genetika a buněčná terapie

Téma: XXVII. Základní a aplikovaný výzkum v onkologii

Číslo abstraktu: 258

Autoři: RNDr. Jan Balvan; Bc. Martina Axmanová; MUDr. Jaromír Gumulec; Bc. Monika Holubová; Markéta Sztalmachová; Mgr. Martina Raudenská, Ph.D.; doc.Ing. René Kizek, Ph.D.; doc.RNDr. Vojtěch Adam, Ph.D.; RNDr. Michal Masařík, Ph.D.

Východiska:

Přírodní látky schopné ovlivňovat buněčné procesy na sebe v posledních letech díky potenciálnímu terapeutickému využití strhávají stále více po­zornosti. Mezi takovéto látky patří také kapsaicin (CPS), který v rakovinných buňkách prostaty vykazuje vlastnosti nádorového supresoru. CPS je derivát homovanilové kyseliny vázající se na receptory TRPV1, kationtové kanály aktivované teplem, protony a vaniloidy. Tyto receptory jsou exprimovány i prostatickými buněč­nými liniemi PC-3, 22Rv1 a PNT1A, stejně jako lidskou prostatickou tkání. Po navázáni CPS na TRPV1 dochází k tvorbě reaktivních forem kyslíku (ROS). Následkem zvýšené tvorby ROS dochází k fosforylaci Ser-15 proteinu p53 enzymem ATM (ataxia telangiectasia mutated), což se projeví transaktivací genů. Následkem exprese genů jako je Bax dochází k apoptóze. Proto jsme zaměřili naši pozornost ke sledování změn v expresi genu TP53, proapoptotického genu Bax a antiapoptotického genu Bcl-2, které ovlivňují proces apoptózy.

Materiál a metody:

V experimentu byly použity linie PC-3, 22Rv1 (prostatické nádorové linie) a PNT1A (nenádorová linie). Buňky byly kultivovány v odpovídajícím médiu se zvyšující se koncentrací CPS. Pomocí RealTime-PCR byla stanovena relativní exprese vybraných genů. Vy­hodnocení bylo provedeno metodou ddCt. Výsledky byly hodnoceny v SW Statistica 10 za užití obecných regresních modelů a hierarchické shlukové analýzy, hla­dina p < 0,05 byla považována za signifikantní.

Výsledky:

V nádorové buněčné linii PC-3 jsme sledovali mírný nárůst exprese TP53 v buňkách vystavených kon­centraci CPS 50-75 uM, stejně jako u pro-apoptotického genu Bax. Gen pro Bcl-2 vykazoval zvýšenou míru exprese při koncentraci CPS 100 µM. Nádorová buněčná linie 22Rv1 zvyšuje expresi TP53 s rostoucí koncentrací CPS, zatímco exprese Bax s rostoucí koncentrací klesá, stejně jako je tomu u genu Bcl-2. Tento fakt poukazuje na možnost, že CPS v linii 22Rv1 způsobuje zástavu buněčného cyklu, případně buněčnou smrt jinou než vnitřní apoptotickou dráhou. V nenádorové buněčné linii PNT1A narůstala exprese TP53 spolu s koncentrací CPS. Stejný trend vykazovala i exprese genů Bax a Bcl-2. Tento fakt potvrzuje předpoklad, že CPS pomocí akti­vace p53 následkem tvorby ROS vede buňky k apoptóze.

Závěr:

Karcinom prostaty je kvůli své vysoké incidenci a mortalitě vážným zdravotním problémem. Látky s potenciálním terapeutickým využitím si proto zasluhují pozornost. Porozumění jejich vlivu na fyziologii a patofyziologii buňky na molekulární úrovni je nezbytné pro další vývoj možných léčebných strategií v boji s tímto onemocněním.

Datum přednesení příspěvku: 18. 4. 2013