ANALÝZA MIKRORNA ASOCIOVANÝCH S PROCESEM EPITELIÁLNĚ-MEZENCHYMÁLNÍTRANZICE JAKO POTENCIÁLNÍCH MARKERŮ PRO PREDIKCI RIZIKA A ČASNÝ ZÁCHYT METASTAZOVÁNÍ U PACIENTŮ S RENÁLNÍM KARCINOMEM

Konference: 2013 XXXVII. Brněnské onkologické dny a XXVII. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Onkologická diagnostika

Téma: XXVII. Základní a aplikovaný výzkum v onkologii

Číslo abstraktu: 287

Autoři: MUDr. Hana Mlčochová; Mgr. Renata Héžová; Táňa Macháčková; Mgr. Martina Rédová-Lojová, Ph.D.; MUDr. Alexandr Poprach, Ph.D.; MUDr. Radek Lakomý, PhD.; MUDr. Pavel Fabián, Ph.D.; Doc. MUDr. Marek Svoboda, Ph.D.; prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc.; RNDr. Ondřej Slabý, Ph.D.

Východiska:

Renální karcinom (RCC) je nejčastějším nádorovým onemocněním ledvinného parenchymu a představuje přibližně 3 % zhoubných nádorů do­spělé populace. Z urologických malignit dosahuje nejvyšší letality. Jedním z klíčových okamžiků v patogenezi nádorových onemocnění, včetně renálního kar­cinomu, je proces epiteliálně-mezenchymální tranzice (EMT). V rámci EMT dochází k přeměně epiteliálních buněk na více motilní a invazivní buňky mezenchymální. Narušená regulace exprese mikroRNA (miRNA) je jednou z kauzálních událostí v kancerogenezi a získávání invazivních vlastností RCC a specifické deregulace miRNA byly popsány i v souvislosti s procesem EMT u RCC. V naší práci jsme se zaměřili na identifikaci miRNA asociovaných s EMT jako potenciál­ních markerů pro predikci rizika a časný záchyt metastazování u pacientů s renálním karcinomem.

Soubor pacientů a metody:

Na souboru 69 pacientů jsme pomocí TaqMan Real Time expresních esejí (Aplied Biosystem) stanovili vybrané miRNA (miR-141, miR-200c, miR-192, miR-200b, miR-215) a dosažené výsledky jsme následně integrovali s klinicko-patologickými parametry pacientů s RCC (26 pacientů bez progrese, 16 pacientů s progresí, 33 pacientů s primárními me-tastázami) pomocí Kruskal-Wallis testu.

Výsledky:

Na souboru 69 pacientů s RCC jsme stanovili pět různých miRNA asociovaných s procesem EMT, které jsme korelovali s klinicko-patologickými parametry. Pomocí Kruskal-Wallis testu jsme prokázali signifikantně sníženou hladinu u miR-192 (p = 0,0003), miR-200b (p = 0,0145) a miR-215 (p < 0,0001) v tumorech primárně metastatických pacientů a pacientů, u kterých došlo k relapsu, ve srovnání s pacienty bez relapsu.

Závěr:

Po dalších nezávislých validacích by nalezené tkáňové miRNA mohly být používány pro predikci časného relapsu po nefrektomii v klinické praxi, a tím by mohly přispět k individualizaci terapie pacientů s RCC.

Práce byla podpořena grantem IGA MZ NT-13547 -04/2012

Datum přednesení příspěvku: 19. 4. 2013