ANALÝZA PROGNOSTICKÝCH FAKTORŮ PACIENTŮ Z REGISTRU RENIS, SROVNÁNÍ S HENGOVÝM PROGNOSTICKÝM MODELEM

Konference: 2013 XXXVII. Brněnské onkologické dny a XXVII. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Genitourinární nádory

Téma: XV. Uroonkologie

Číslo abstraktu: 173

Autoři: Doc. MUDr. Alexandr Poprach, Ph.D.; doc. MUDr. Radek Lakomý, Ph.D.; RNDr. Tomáš Pavlík, Ph.D.; Mgr. Zbyněk Bortlíček; prof. MUDr. Bohuslav Melichar, Ph.D.; prof. MUDr. Marek Svoboda, Ph.D.; doc. MUDr. Igor Kiss, Ph.D., MBA; prof. RNDr. Ondřej Slabý, Ph.D.; MUDr. Kateřina Kubáčková; prof. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D.

Východiska:

Incidence a mortalita zhoubných nádorů ledvin jsou v České republice jedny z nejvyšších na světě. V roce 2009 byla incidence v České republice 26,9 na 100 000 obyvatel a mortalita 10,9 na 100 000 obyvatel. Téměř 40 % pacientů má onemocnění zjištěno v metastatickém či lokálně pokročilém stadiu. Důležitou úlohu v hodnocení pacientů s metastatickým či inoperabilní renálním karcinomem (mRCC) hrají prognostická skóre. V literatuře je často zmiňován prognostický model z Memorial Sloan-Kettering Cancer Center (MSKCC) z roku 1999. Motzer et al zde analyzovali pacienty s mRCC, kteří byli léčeni cytokiny, chemoterapií či hormonální léčbou. Nejnovějším a dle ESMO 2012 doporučeným je prognostický nomogram dle Henga et al, zkoumanou skupinou byli pa­cienti léčení sunitinibem, sorafenibem a bevacizumabem. Autoři definovali celkem šest nezávislých prognostických faktorů (čtyři z nich jsou totožné s MSKCC 2002), spojených s kratším OS: nízká hladinu hemoglobinu (pod normu), vyšší hladina korigovaného kalcia (nad normu), Karnofského status méně než 80 %, doba od diagnózy do zahájení léčby méně než 1 rok, neutrofilie a trombocytóza (obojí na horní hranici normy). Následně byli pacienti rozděleni do tří skupin dle počtu prognostických faktorů - skupina s dobrou prognózou (0 faktorů, 2leté OS 75 %), skupina se střední prognózou (1 nebo 2 faktory, 2leté OS 53 %) a skupina se špatnou prognózou (3 a více faktorů, 2leté OS 7 %).

Soubor pacientů a metody:

V naší práci jsme zkoumali možné prognostické faktory a po­kusili se o validaci Hengových kritérií na souboru pacientů registru RenIS. Do této retrospektivní studie bylo zahrnuto celkem 319 pacientů léčených sunitini­bem (181 pacientů) nebo sorafenibem (138 pacientů) po předchozí léčbě imunoterapií. Data pacientů byla analyzována jak pro celou kohortu, tak i zvlášť pro skupinu pacientů léčených sunitinibem a/nebo sorafenibem.

Výsledky:

V mnohorozměrné Coxově analýze jsme prokázali signifikantní vztah mezi OS a ná­sledujícími faktory: neutrofilie, zvýšená hladina LDH, ECOG PS 2 a více, doba od diagnózy do zahájení léčby méně než 1 rok. Při aplikaci Hengova modelu na našem souboru pacientů bylo 2leté OS u pacientů s dobrou prognózou, střední prognózou a špatnou prognózou 76,6 %, 44,8 % a 21,3 %, při využití prognos­tických faktorů zjištěných z Coxovy analýzy pak 66,8 %, 37,8 % a 13,0 %.

Závěr:

Hengova kritéria byla na našem souboru validována, navíc jsme prokázali, že redukce prognostických faktorů z šesti na čtyři je akceptovatelná.

Práce byla podpořena grantovým projektem MZČR MZ0MOU2005.

Datum přednesení příspěvku: 19. 4. 2013